Fáze vývoje lidského mozku: Významné přechody v průběhu života
Lidský mozek prochází pěti hlavními fázemi během života, přičemž dochází k proměnám v neuronových spojeních. Tyto přechody se odehrávají ve věku 9, 32, 66 a 83 let. Tato zjištění vycházejí ze studie, která byla nedávno zveřejněna ve vědeckém časopise.
Studie vedená neurovědci z Univerzity v Cambridge zkoumala data z magnetické rezonance u 3 802 lidí ve věku od 0 do 90 let, jejichž neuronová spojení byla mapována na základě sledování pohybu molekul vody v mozkové tkáni.
Hlavní fáze vývoje mozku
Bylo identifikováno pět hlavních fází struktury mozku, které jsou rozděleny čtyřmi klíčovými „body obratu“, kdy se mozky reconfigurují. Tyto fáze poskytují důležitý kontext pro porozumění tomu, kdy mohou být naše mozky efektivnější nebo zranitelnější v různých životních obdobích. Pomůže nám to pochopit, proč se některé mozky vyvíjejí odlišně v klíčových obdobích, například v souvislosti s učebními obtížemi v dětství nebo demencí ve stáří.
Od narození do 9 let: Konsolidace neuronové sítě
V první fázi, která trvá od narození do 9 let, dochází k významnému zvýšení objemu šedé hmoty (obsahující neurony) a bílé hmoty (umožňující spojení). Během této fáze dochází k „konsolidaci sítě“, kdy se velký počet synapsí (spojení mezi neurony) vyprodukovaných v mozku dítěte snižuje, a přežijí pouze ty nejaktivnější.
Národní období až do přibližně 9 let, kdy první „bod obratu“ mění kognitivní schopnosti mozku, také přináší vyšší riziko psychických poruch.
Od 9 do 32 let: Fáze „mozkové adolescence“
V této fázi, nazývané „mozková adolescence“, pokračuje zvyšování objemu bílé hmoty, což vede k stále rafinovanější organizaci komunikačních sítí v mozku. Toto období se vyznačuje efektivností spojení v rámci specifických oblastí, stejně jako rychlou komunikací v celém mozku, což je spojeno s lepším kognitivním výkonem.
Toto je „jediná fáze“, během které se zvyšuje „neuronální efektivita“. V této době, asi na začátku třicátých let, se pozoruje vrchol kognitivního výkonu.
Od 32 do 66 let: Stabilizace mozkové struktury
Mezi 32 a 66 lety vstupuje mozek do nejdelší fáze, kterou je dospělost. Ve srovnání s předchozími fázemi se struktura mozku stabilizuje a jednotlivé oblasti mozku se pomalu začínají částečně oddělovat. V této fázi přechod do „časného stárnutí mozku“ probíhá mnohem jemněji, bez velkých strukturálních změn, avšak dochází k postupným změnám ve vzorci mozkových sítí v průměru kolem 66 let.
Od 66 do 83 let: Fáze „pozdního stárnutí mozku“
Okolo 83 let vstupuje mozek do své konečné fáze vývoje, označované jako „pozdní stárnutí mozku“. Tato fáze se vyznačuje „přechodem od globálního k místnímu“, což znamená, že dochází k dalšímu poklesu celkové konektivity mozku a zvyšuje se závislost na specifických oblastech.
Porozumění tomu, jak mozek vytváří spojení, je spojeno s mnoha podmínkami neurovývoje, duševního zdraví a nervového systému. Rozdíly v mozkové konektivitě mohou předpovídat potíže spojené s pozorností, jazykem, pamětí a různými chováními. Uvědomění si, že struktura mozku se nevyvíjí konstantně, ale prochází klíčovými body obratu, nám může pomoci identifikovat, kdy a jak je jeho konektivita zranitelná vůči narušením.
