Geofyzika vysvětluje: Hory nerostou neomezeně – co za tím stojí
Žádná hora na světě nevystupuje výš než Mount Everest. Himalájský obr s výškou 8848,86 metrů sice pomalu míří k 9000 m, ale žádný vrchol se nad tuto hranici nedostane. Proč vlastně?
Výzkum o tomto fenoménu přinesl geofyzik Dr. Sascha Brune z GeoForschungsZentrum v Postupimi.
Země brzdí své hory
Nejvyšší hory na Zemi sice stále rostou, ale pouze v maličkých krocích. U Mount Everestu přibylo při společném měření Číny a Nepálu naposledy 86 centimetrů. Důvod? Indická kontinentální deska se tlačí pod eurasijskou a pomalu tak zvedá pohoří.
Současně však působí obrovské síly, které hranici výškového růstu omezují. „Jedním z faktorů je zemská kůra, která je v některých oblastech díky pohybu tektonických desek stlačována a tím způsobuje růst hor,“ vysvětluje Dr. Brune. Při tomto procesu vzniká teplo, které měkne dolní část horské kůry, zatímco vrchní vrstva zůstává tvrdá.
Když hory směrem do strany klesají
Co se pak děje, zní jako čistá přírodní fyzika: „Pod tlakem hmotnosti nahoru měkká kůra postupně odtéká na strany,“ říká Brune. To omezuje jejich růst – i u Himalájí.
Existuje však ještě druhý protivník gigantů: klima. Čím vyšší je hora, tím chladnější je vzduch a tím více sněhu zůstává trvale ležet. Tak vznikají ledovce – a ty mají svou vlastní dynamiku.
„Tyto ledovce mají svou vlastní dynamiku, stékají dolů po hoře a obrušují horninu. Čím je hora vyšší, tím více ledovců existuje a tím více se také nahoře eroduje,“ dodává expert z GFZ.
Vysoké opojení? Kdepak!
To znamená: I když hory rostou, led je zároveň obrušuje. Jakýsi výškový kolotoč mezi vzrůstem a erozí. A to má následky – i daleko od místa vzniku.
To, co je nahoře odváté, často končí tisíce kilometrů níže. „U některých řek v Indii, například v Ganga nebo Brahmaputra, se před ústím do moře nachází více než 10 kilometrů silné sedimentové vrstvy, které byly všechny odbroušeny v vysokohorském terénu, a to se děje neustále,“ říká Brune.
Na Marsu hory rostou do vesmíru
A proč planety jako Mars tvoří gigantické hory – zatímco Země se zastavuje na 8848,86 metrech?
Protože na Marsu je vše jinak. Jeho gravitace je třikrát slabší a navíc tam téměř neexistují procesy jako déšť, vítr nebo ledovce, které by neustále erodovaly povrch.
Proto nejvyšší hora na Marsu – Olympus Mons – měří neuvěřitelných 21 kilometrů – více než dvojnásobek Everestu.
