Hromy v Arktidě – nemožné se stalo skutečností
Nová geografická mapa bouří
Podle údajů NASA, během pouhých tří měsíců bylo nad Severním Sibiřem a Aljaškou zaznamenáno více než 6000 bouřkových výbojů – něco, co před deseti lety bylo vědecky nemyslitelné.
Hromy vznikají, když se v ovzduší nahromadí dostatek tepla a vlhkosti, aby vytvořily konvekční proudy – vzdušné sloupy, které stoupají a generují elektrický náboj. Problém je v tom, že v Arktidě dříve nebylo ani jedno ani druhé. Dnes však led taje, moře se ohřívá a atmosféra nad tímto regionem se plní energií.
V létě roku 2025 dosáhly teploty v Severním Sibiřu 20–22 °C a vlhkost z roztopeného ledu vytvořila podmínky pro jev, který vědci nazývají elektrickou anomálií pólů.
Arktida již není chladný buffer
Klimatologové vysvětlují, že Arktida vždy fungovala jako termostat na planetě – region, který odráží sluneční světlo a ochlazuje globální atmosféru. Nyní se však tento balanc rozpadá. Led odráží méně, oceán absorbuje více tepla a v důsledku toho se vzduch nad pólem začíná chovat jako vzduch nad mírnými šířkami.
Bouře, které dříve umíraly na cestě na sever, nyní dosahují Arktického kruhu a dokonce ho překračují. NASA popsala předchozí rok 2024 jako „rok, kdy se Arktida rozkřičela“. Satelitní systémy GOES a World Wide Lightning Location Network (WWLLN) zaznamenaly bouřkovou aktivitu nad Čukotkou, Karským mořem a severní tundrou – oblastmi, které byly desetiletí zcela zbaveny elektrické aktivity.
„Bouře již neznají hranice,“ říká klimatolog dr. Douglas Morton z NASA. „Sledujeme jev, který mění samotnou představu o tom, co je v atmosféře možné.“
Požáry na ledu
Jedním z nejvíce znepokojivých důsledků těchto hromů je, že zapalují tundru. Když se suchý rašelinný nebo mechový podklad vznítí, vznikají takzvané „zombie požáry“ – doutnající ohniska pod zemí, která neuhasnou ani v zimě. NASA odhaduje, že více než 25 % arktických požárů v roce 2024 začalo právě po úderu blesku. Ironií je, že region, který měl planetu ochlazovat, nyní přispívá k jejímu oteplování.
Nová geografická mapa bouří
Vznik hromů v Arktidě je významným momentem v klimatické evoluci Země. To znamená, že bouře již nesledují své staré trasy – jejich hranice nesouhlasí s geografií, ale s teplem.
