IBM a pokroky v kvantovém počítání
Technologický gigant IBM oznámil, že učinil značné pokroky v oblasti kvantového počítání. Společnost tvrdí, že její hardware dosáhne „kvantové výhody“ v průběhu následujících 12 měsíců. To znamená, že kvantové počítače by mohly vyřešit problémy, které by tradiční počítače potřebovaly neúměrně dlouho na to, aby je vyřešily, nebo by byly pro ně zcela neřešitelné.
Kvantové procesory by mohly být v některých běžnějších aplikacích lepší nebo efektivnější než tradiční počítače. V praxi se společnosti vyvíjející technologii snaží o situaci, kdy kvantové počítání doplní schopnosti tradičního supervýpočetního výkonu.
IBM vyvíjí kvantové počítače už desítky let, přičemž posledních několik let bylo pro tuto technologickou společnost obzvlášť pozitivní. Společnost předpovídá, že v určitých oblastech dosáhne kvantové počítání bodu návratnosti investic (ROI) již během následujících 3–5 let. Podle IBM je vývoj v současnosti tak rychlý, že není schopna odhadnout, kde se v 30. letech minulého století budeme nacházet.
Jádrem strategie společnosti je technologie kvantového počítání známá jako Nighthawk, která má 120 kubitů. Bylo řečeno, že je výrazně efektivnější než předchozí modely a díky tomu zvládá výrazně složitější úkoly. Vývoj je v současné době tak rychlý, že IBM věří, že do roku 2028 dokáže výkon ještě ztrojnásobit.
Poté, podle plánu, přijde na řadu budování prvního superpočítače založeného na kvantové technologii. IBM má za cíl dosáhnout astronomických čísel: superpočítač Starling má být v některých případech vhodných pro kvantové počítače až oktilionkrát rychlejší než současné superpočítače. Tento údaj obsahuje 48 nul.
