Na zahradě mě vždycky bavilo sledovat, jak se něco malého mění v pořádnou sklizeň. Ale chemie mi nikdy neseděla – nějak mi přišlo, že příroda toho zvládne víc sama, když jí trochu pomůžeme. Měsíce toulání po zahradnických fórech, pokusy, chyby a pár nečekaných úspěchů mě přivedly k tomu, jak pěstovat zeleninu opravdu bez hnojení a pesticidů. A věřte, i když to zní jako utopie – jde to, a navíc s radostí.
Proč se vyplatí pěstovat bez chemie?
Možná jste to už slyšeli, ale ta „eko“ cesta není jen o zdraví – i chuť zeleniny často dost změní. Bez chemických postřiků máte méně starostí o vedlejší efekty na sebe a sousedy (teda aspoň v našem obci to lidi vnímají). Navíc půda zůstane na dále úrodná a pomůže vám zvládat i sucha, která poslední roky dělají pěknou paseku.
Jak začít: 5 základních tipů
- Kvalitní půda je základ – na našem chatě jsem začal s kompostem a posekanou trávou místo chemických hnojiv. Za pár měsíců půda ožívá.
- Střídání plodin – kolega z vesnice mi říkal, že kdyby opakoval pořád to samý, půda se totálně vyčerpá. Lupina, fazole, mrkev – každá něco dodá a něco zase vezme.
- Protipachatelé chemie – přírodní postřiky – zkusil jsem odvar z kopřiv, výluh z česneku a ne vždy je to hit, ale většinou to pomáhá zamezit škůdcům.
- Zavlažování a mulčování – voda je v létě často vzácnost, mulč z plevele nebo slámy udrží vlhkost a zabraňuje plevelům růst.
- Pozor na výběr odrůd – můj děda říkal, že některé zeleniny prostě mají větší odolnost. V našem regionu se osvědčila cuketa a rajčata z malých sadů, které měli sousedi.
Co může jít špatně (a jak to nezabalit)
Jo, ne vždy všechno vyjde, hlavně když jste na to nový. Měsíce tři zpátky jsem sázel salát – a do týdne ho měli slimáci jako svoji svatou hostinu. Ale místo chemie jsem zkoušel ruční sběr a večerní vodu se svěcenou solí (no, možná jsem si něco našel na netu a na zahradě). Neříkám, že je to ideál, ale výsledky se zlepšovaly. A možná mi prostě pomohlo, že jsem se nevzdal.
Malý bonus: Radost z pěstování
Nejde jen o úrodu, kterou pak dáte na stůl. Ale i o ten pocit, když jdete na zahradu v podvečer, díváte se na rostlinky a cítíte, že jste něco vytvořili. To je pro mě taky důležité – a myslím, že v tom jsem není sám.
Takže pokud chcete zkusit něco jinýho než běžnou „zahrádkářskou chemii“, zkuste toxiny vynechat. Možná vám to přinese víc než jen dobré jídlo. A pokud máte své triky – napište do komentářů, rád se inspiroval, vždycky se dá něco přidat.
