Jak se mění náš mozek v průběhu života
Vědci sledovali mozky účastníků výzkumu od narození až do pokročilého věku. Zjistili, kdy dochází k největší změně a také odhalili, v jakém věku je největší pravděpodobnost vzniku duševních onemocnění.
Výzkum se zaměřil na to, kdy přesně začíná mentální úpadek. Vědci z Univerzity v Cambridge analyzovali a srovnávali mozkové snímky 3802 lidí ve věku od 0 do 90 let.
Fáze vývoje mozku
Podle jejich výsledků lze náš život rozdělit do pěti hlavních fází, které se odvíjejí od čtyř významných milníků:
- dětství,
- dos adolescence,
- dospělosti,
- raného stárnutí,
- a pozdního stárnutí.
Vědci zjistili, že přibližně třicet let „překabelování“ je potřeba, aby mozek dosáhl dospělé podoby. Uprostřed třicátých let se také stabilizuje naše inteligence a osobnost. Avšak kolem 66. roku věku začínají nastávat změny.
Možnosti mozku se již nevyvíjejí, struktura se nezlepšuje a jednotlivé oblasti se čím dál více oddělují od sebe.
1. Dětství (0–9 let): intenzivní transformace
Dětství je jedním z nejrušnějších období v životě mozku. Zvýšuje se objem šedé a bílé hmoty, zatímco vnější mozkové záhyby se stabilizují. Bílá hmota je odpovědná za komunikaci uvnitř mozku, zatímco šedá hmota řídí paměť, emoce a rozhodovací procesy. Kolem devátého roku přichází první významný milník, kdy dochází k dramatickému vývoji kognitivních schopností.
2. Adolescence (9–32 let): jemné doladění a efektivita
Během adolescence mozek nadále roste a začíná být „efektivněji propojen“. Čím více je mezi dvěma oblastmi krátkých a přímých spojení, tím rychleji spolu mohou komunikovat. To vede k lepšímu kognitivnímu výkonu a tento proces dosahuje vrcholu na počátku třicátých let. V tomto období se také nejčastěji objevují duševní poruchy.
3. Dospělost (32–66 let): nejdelší stabilní fáze
Ve věkovém rozmezí 32 až 66 let je mozek nejstabilnější. V tomto období probíhají změny pomaleji.
4. Rané stárnutí (66+): pomalý úpadek
V tomto stadiu se postupně snižuje počet nervových spojení a začíná se zhoršovat kvalita bílé hmoty. V tomto věku roste riziko zdravotních problémů, které mohou ovlivnit mozek, například vysoký krevní tlak.
5. Pozdní stárnutí (83+): dramatický úpadek
Tehdy se mozek více spoléhá na určité klíčové oblasti, protože množství spojení, které bylo vytvořeno během adolescence, se ztrácí. Podle výzkumníků, jak oslabení některé mozkové spojení pokračuje, jiné oblasti přebírají roli, aby udržely komunikaci.
Co nám to vše říká o fungování našeho mozku?
Hlavním závěrem výzkumu je, že náš mozek je mnohem dynamičtější a flexibilnější orgán, než jsme dříve předpokládali. Po celý život si přeuspořádává svá spojení, přizpůsobuje se zátěži a snaží se udržet rovnováhu v údržbě funkce. Aktuální výsledky rovněž ukazují, že mentální úpadek neprochází přes noc, ale je výsledkem série drobných, vzájemně se doplňujících kroků.
