Někdy se zdá, že bez velké zahrady si pěstování vlastní zeleniny ani nezkusím. jenže… stačí pár květináčů a trochu šikovnosti a najednou máte na balkóně trochu té zeleninové radosti. Vždycky jsem si myslel, že to jde jen na zahradě, ale poslední sezóna mě trochu vyvedla z omylu. Takže jak na to, když vám na zahradu nezbyl ani metr, ale chtěli byste mít čerstvou zeleninku přímo u ruky?
Výběr správných kontejnerů – základ úspěchu
Když začínáte, je fakt důležité vybrat si ty správné nádoby. Ne každý květináč nebo truhlík je vhodný na zeleninu. Já například zjistil, že hloubka a odvodnění jsou fakt klíčové. Můj soused mi doporučil koupit žlutý plastový truhlík z Hornbachu, kde je dost místa i pro kořeny rajčat nebo paprik.
- Velikost: pro mrkev nebo ředkvičky stačí menší nádoby, ale salát nebo rajčata chtějí hlubší.
- Materiál: keramika, plast i dřevo mají své výhody – ale hned upozorňuju, dřevo musí být ošetřené, aby nevlhlo a nehnilo.
- Odvodnění: dírky na dně jsou must-have, jinak rostliny začnou hnít.
Jak si zvolit správné druhy zeleniny?
Na balkon jde jen to, co vám vydrží a nezabere moc místa. Osobně dávám přednost „trpasličím“ odrůdám rajčat, paprik nebo salátu. Mlha a ranní rosa jsou u nás v Praze někdy docela problém — takže spíš vyberte rostliny, které nejsou tak náchylné na plísně.
Tip: Měsíce tři zpátky jsem zkusil pěstovat baby mrkev a docela to šlo. Hodně věcí najdete i v místních zahradnictvích a někdy i na farmářských trzích, kde prodávají osvědčené odrůdy pro městské pěstitele.
Kam dát nádobu? Světlo, vítr, a další záhady
Balkon je zrádný – na jedné straně máte slunce celý den, na druhé skoro nic. Proto doporučuju sledovat, jaké má váš prostor světlo. Rajčata milují hodně slunce, ale saláty přežijí i polostín.
Jo a vítr! Mám pod oknem balkón, kde fouká docela slušně – tedy vzal jsem do ruky lanka a přidělal nádoby k zábradlí. Jinak zelenina může skončit někde na chodníku…
Pravidla zalévání a hnojení
Jo, tohle často lidi podceňují. květináče se rychle vysušují, takže zalévání je pak denní aktivita v sezóně. Mně pomohlo nastavit si připomínku na mobil, abych na to nezapomněl. Taky jsem začal používat kapkové zavlažování – možná mi jen pomohlo štěstí, ale dost mi to ulehčilo život.
Co se týče hnojení: minerální hnojiva jsou fajn, ale já jsem před lety přešel na bio kompost – máme ho od sousedů z paneláku (ano, někdy i to jde). Rostliny začaly být vitálnější a chuť salátu lepší.
Trocha trpělivosti a dělejte to po svém
Balkonové pěstování není věda, ale taky není to automat. Možná mějte občas pocit, že něco neděláte správně – to je normální. Někdy se vysadí listy, jindy přijde mšice. Ale když to nevzdáte a trochu se kolem toho pořešíte, za pár týdnů vlastně začnete mít radost z vlastních plodů.
v našem chatě na Praze 6 se o tom hodně bavíme, doporučuju se taky porozhlédnout po facebookových skupinách typu „Zahrada v paneláku“. Je to tam plné tipů, receptů – a občas i ironických poznámek o tom, že „zelenina z Tróje je přece jenom jiná“.
Takže pokud máte jen balkón a přemýšlíte, jestli to má cenu – rozhodně jo. Zkuste to s malými krokmi, vyberte si ty správné kontejnery a rostliny a rozdělte si práci během týdne. Za mě to stojí za to, i když nevím, jestli jsem odhalil všechna tajemství – v každém případě je to fajn způsob, jak si užít trochu přírody i ve městě.
Máte zkušenosti s pěstováním zeleniny na balkóně? Napište do komentářů, rád si přečtu další tipy nebo historky!
