Na zahradě jde o život — ne za vojenský, ale za rajčata, jahody a další dobroty, které pěstujete s láskou. Ale pozor, škůdci tam číhají doslova všude a nejen červíček v jablku může být problém. Můj soused nedávno ztratil skoro celou úrodu kvůli pár drobným potvorám, o kterých si dřív ani neuvědomoval, že existují. Pokud chcete, aby vaše úroda přežila, musíte je znát.
Nejčastější škůdci v českých zahradách
Podle mě je dobré začít těmi, co často potkávám — a to asi znáte i vy z vlastního okolí:
- Mšice – malinké, ale velmi otravné. Sají šťávy z rostlin a často přenášejí viry. Když je moc, listy se svinou a květy opadají.
- Obaleč jablečný – larvy tohoto motýla mohou udělat paseku na jablkách a hruškách. Jejich přítomnost poznáte podle načervenalých průsvitných míst na plodech.
- Miničerní mandelinky – třeba na bramborách a rajčatech dělají pěknou spoušť. Někdy pomůže vysazení levandule poblíž, ale ne vždy to zastaví invazi.
- Plíseň bramborová – vlastně choroba, ale často jde ruku v ruce s hmyzem, který nemoc šíří. Měsíce tady zase roky drtí naše úrodu.
Jak škůdce poznat, než je pozdě?
Zní to jednoduše, ale věřte mi, že leckdy to není. Měsíce tady v okolí Prahy jsme měli problém s mšicemi, zjistili jsme to až, když byl polštář listů totálně lepkavý. Nakonec jsem si koupil pár přípravků v zahradnictví u nás v Hostivaři a trochu to pomohlo.
Dobré je taky pravidelně prohlížet spodní stranu listů – často tam škůdci přebývají. A když uvidíte lepkavou šťávu, zaměřte se na mšice. Jestli jsou pupeny shrbené nebo s černými tečkami, nežijí tam náhodou obaleči?
Jak se bránit? Praktické kroky, co fungují
- Mechanický sběr – to je základ. Ručně stáhnout mšice nebo housenky při prohlídce rostlin. Někdy to stačí, zvlášť pokud máte pár keřů kolem baráku.
- Přírodní repelenty – spreje na bázi česneku, cibule nebo chilli čili pomáhají odpudit některé druhy škůdců. Nepotřebujete hned chemii.
- Probiotics pro rostliny – molekulární biologie sem vlézla i do zahrad, takže různé mikrosložky, které podporují imunitu rostlin, jsou na vzestupu. Nebo prostě obyčejný kompost, co obsahuje hodně živin.
- Střídání plodin – známé, ale pořád funguje. Například po bramborách se doporučuje sázet něco, co škůdce nezkazí, aby se nemnožili.
Možná vás překvapí, že někdy pomáhá i obyčejný mrak na obloze — škůdci stejně jako my nemají rádi velké vedro a slunce, takže občasná změna počasí je taky přírodní pomocník. V našem chatu na sídlišti jsme o tom dělali menší brainstorm a dozvěděl jsem se pár fíglů, které svou zahradu zachránily.
Na závěr
Jasně, není to vždy černobílé a já nejsem žádný zahradnický guru. Ale když znáte nepřítele, je trochu snazší ho zpacifikovat. A pokud ještě nehážete chumlem po mšicích nebo nečistíte spadané listí pod stromy, tak začněte tam – většina škůdců se tam drží nejvíc.
Dejte vědět—co u vás letos fungovalo nejlíp? Nebo máte tajný trik, který málo kdo zná? v komentářích na to podíváme spolu. A hlavně ať vás zahrada baví, i když se kolem toho občas červi točí…
