Jedinečné schopnosti žab: Jak dokážou přežít jedové žihadla sršňů

Podle výzkumu na Kóbe Univerzitě se ukázalo, že žáby rodu Pelophylax (trafna ropucha) jsou schopny lovit i přes útoky jedovatými žihadly sršňů. Tento objev přináší nové možnosti pro porozumění mechanismus, který těmto obojživelníkům umožňuje odolávat toxinům a bolesti.

Přehled výzkumu

Studie odhalila, že dospělí jedinci žáby Pelophylax porosus jsou schopní lovit tři druhy sršňů, včetně Vespa mandarinia (včela mandžuská), a nevykazují žádné známky oslabení ani úmrtí po kontaktech s jejich jedovými žihadly.

Pozoruhodné vlastnosti

Žáby zachycují sršně, přestože jsou opakovaně bodány do obličeje a tlamy.
Po pokusech nebyly zaznamenány žádné případy úhynů nebo silného oslabení jedinců.
Přežití třinácti z čtrnácti zkoumaných jedinců, kteří zaútočili na Vespa simillima, ukazuje na vysokou odolnost vůči jedu.

Jak jed sršňů funguje

Jed sršňů obsahuje různé toxiny, které mohou způsobit značné bolesti a poškození tkání. Získání jedu od vysoce jedovatých druhů, jako je Vespa mandarinia, vedlo k rychlé smrti u menších savců. Tento paradox vzbuzuje otázku, jak se žáby dokážou s tímto nebezpečím vypořádat.

Budoucnost výzkumu

Budoucí výzkumy by měly zjistit mechanismy, jež umožňují těmto žábám přežít, i když byly bodány. Nastínění otázky, zda se žáby vyvinuly odolnost vůči jedu sršňů, nebo zda sršně nevytvořily jed pro predátory, kteří na ně obvykle nenapadají, je klíčové pro další porozumění našim přírodním ekosystémům.

Závěr

Studie o žábách rodu Pelophylax ukazuje fascinující příklad adaptace v přírodě. Odolnost vůči jedu sršňů nejen přispívá k jejich přežití, ale i obohacuje naše chápání zvířecí ekologie a evoluce. Další kroky v tomto výzkumu slibují nová a vzrušující odhalení.