Klimaatkonferencí v Belému: EU čelí výzvám bez pokroku v oblasti fosilních paliv
Na klimatické konferenci v Belému se nepodařilo dosáhnout významných dohod o snižování skleníkových plynů. V závěrečném dokumentu, který byl potvrzen zástupci 194 zemí, nebyly zahrnuty žádné zmínky o „fosilních palivech“.
Závěrečná dohoda byla dosažena po dlouhé noci a dopoledne plném jednání a impasů. Text, který byl publikován v poledne, ukazuje, že se nepodařilo učinit žádné substantivní dohodu k dalšímu snížení příliš vysokých emisí skleníkových plynů. „Plán“ odchodu od fosilních paliv, iniciativa, kterou minulý týden podpořilo více než osmdesát zemí, se také v textu neobjevuje.
V příštím roce pod vedením brazilského předsednictví bude pokračovat práce na „urychlovači implementace“ dohod z Dubaje, které byly učiněny před dvěma lety. Jednou z těchto dohod je, že svět musí provést přechod od fosilních paliv. Závěr dohody také vyzývá země, aby „prováděly svá vlastní klimatická opatření“ a snažily se „dělat lépe“.
EU souhlasila s vyjednávacím textem po sobotní ranní schůzce ministrů, což nebylo bez problémů. Různé zdroje uvádějí, že francouzská ministryně Monique Bardut oznámila, že text je urážkou Pařížské dohody. Přesto byla přesvědčena několika kolegy, aby nakonec souhlasila.
„Chtěli jsme mnohem více,“ reagoval evropský komisař Wopke Hoekstra. Nicméně EU podpořila návrh, protože je to krok vpřed pro nejzranitelnější země, které získají finanční prostředky na adaptaci. „A existuje také ten neuchopitelný koncept multilateralismu,“ dodal Hoekstra. Odkazuje tím na fakt, že konference v Belému musí podle mnoha odborníků prokázat, že je stále možné dosáhnout společných dohod, i když Donald Trump opustil klimatickou scénu. Mnoho zdržení by tento cíl vážně ohrozilo.
Tři citlivá témata
V 8:00 místního času (12:00 belgického času) opustili vyjednavači místnost, kde celou noc jednali. Vyčerpaný vyjednavač z Tuvalu uvedl, že se celou dobu jednalo o tři odstavce. Jedním byl cíl snížení emisí skleníkových plynů, druhým „finanční prostředky na adaptaci“ pro chudé země a třetím obchod.
Jednání o těchto třech tématech byla od pátečního rána vysoce napjatá. Brazilské předsednictví ve pátek zveřejnilo závěrečný text, který se setkal s velkým odporem ze strany EU: neobsahoval žádné nové kroky pro další snížení emisí skleníkových plynů a současně přidával bohatým zemím další závazky. Ty musí přispět na náklady, které rozvojové země vynakládají na adaptaci na změny klimatu.
Na zasedání za zavřenými dveřmi se Hoekstra ostře vyjádřil vůči brazilskému prezidentovi Luiz Inácio Luolovi da Silvovi, který na začátku konference prohlásil, že emise by měly být dále snižovány a svět by se měl spravedlivě rozloučit s fosilními palivy. EU nemohla text „za žádných okolností akceptovat“, řekl Hoekstra. Uvedl, že je ochoten se posunout v požadavku na financování, ale pouze v rámci dohod, které byly uzavřeny na loňské konferenci v Baku v Ázerbájdžánu.
Blokáda producentů ropy
Hoekstra údajně získal potlesk za svůj projev, ale později se ukázalo, že EU měla málo podporovatelů. Mnoho rozvojových zemí podporuje větší ambice týkající se emisí, ale považuje finance na klimatickou adaptaci za důležitější. Držet se pevně na snížení emisí by mohlo ohrozit toto financování; každý odstavec o tomto tématu narazil na blokadu zemí vyrábějících ropu.
Diskuze o obchodu se týká fakticky uhlíkové daně, kterou EU uvaluje na dovoz zboží, jako je ocel a umělá hnojiva, pro jejichž výrobu je zapotřebí mnoho fosilních paliv. Některé země, především Indie, jsou touto daní velmi nespokojeny, neboť zhoršuje jejich konkurenceschopnost.
Trojnásobné zvýšení „financí na adaptaci“
EU se tedy ocitla s potřebou nalézt kompromis. Pokud by konference byla neúspěšná, způsobilo by to velké škody multilateralismu, který tak vysoce kladou na piedestal. Proto se jednání stala bojem za „nejméně ambiciózní výsledek“. V oblasti fosilních paliv dokázala EU dosáhnout pouze toho, že v textu je uvedena reference k dohodě z Dubaje, kde bylo poprvé dohodnuto, že svět musí zahájit přechod „od fosilních paliv“. Téma by mělo být projednáno na příští konferenci – text však nezmiňuje, zda to má být klimatická konference v Turecku.
Pokud jde o finance, EU získala úpravu, že trojnásobné zvýšení se nemusí dosáhnout do roku 2030, jak bylo uvedeno v první verzi textu, ale do roku 2035. Co se týče obchodu, bylo dohodnuto provést výzkum v příštích letech a v roce 2028 se koná konference.
EU platí, co již bylo slíbено
V peněžních částkách znamená toto zvýšení přibližně 120 miliard eur. V současnosti je to odhadováno na 40 miliard eur. EU tuto částku neplatí sama. Země jako Kanada, Švýcarsko, Norsko a Austrálie se také podílejí, ale bez pevného rozdělovacího klíče. Původně se na financování podílely také USA, ale za prezidenta Donalda Trumpa takové zapojení již neexistuje.
Trojnásobné zvýšení financí na adaptaci tedy v zásadě neznamená, že evropské země v nadcházejících letech zaplatí více peněz, než již slíbily. Jde zejména o přesun uvnitř finančních závazků, které byly učiněny minulý rok v Baku. Dohodnuto bylo, že bohaté země budou do roku 2035 platit každý rok 300 miliard eur, oproti nynějším 100 miliardám. Tato částka je určena jak na adaptaci, tak na „zmírnění“ – náklady, které rozvojové země vynakládají na snížení svých emisí. Financování adaptace je však obtížnější: výstavba hráze se snáze neuhradí než solární panel. Proto se častěji jedná o dary než o půjčky.
„S navigačními nástroji nebo bez nich je naše cesta jasná: přechod od fosilních paliv k obnovitelné energii a odolnosti je nevyhnutelný,“ reagoval vedoucí klimatických konferencí OSN Simon Stiell na závěrečné texty, které byly přijaty.
Stiell uznává, že mnoho zemí chtělo jít dál v určitých tématech, „ale nenechme se přehlédnout, jak daleko nás COP posunul vpřed“. Vedoucí klimatu OSN na to především odkazoval na multilateralismus, spravedlivý přechod, trojnásobné zvýšení finančních prostředků na adaptaci a signály, které byly vyslány ekonomice, že budoucnost je obnovitelná.
„Poprvé 194 zemí společně prohlásilo: ‚Globální přechod k nízkým emisím skleníkových plynů a klimatické odolnosti je nevratný a je to trend budoucnosti.‘ (…) Tohle je politický a tržní signál, který nelze ignorovat.“
„Neříkám, že vyhráváme boj s klimatem, ale určitě v něm ještě jsme a bojujeme zpět,“ konstatoval Stiell. „Dva týdny v roce stanovují klimatické priority na pořad dne. Našim úkolem je udržet to na agendě i dalších padesát týdnů,“ uzavřel vedoucí klimatu OSN.
