Klimaschutz-Index: Tato země vedou v ochraně klimatu
Klimaschutz-Index každoročně hodnotí, jak ambiciózně země bojují proti klimatickým změnám. Letos se ukazuje, že pokrok nastává, ale není dostatečný. Německo se dokonce propadlo v žebříčku.
Situace se zlepšuje, ale ne dost rychle. Emise skleníkových plynů na celém světě stále klesají pomalu. Dánský ministr životního prostředí Lars Aagaard proto během druhého týdne klimatického summitu v Brazílii varoval: „Musíme jednat, musíme jednat okamžitě, společně, pojďme snížit křivku.“
Dánsko má však málo co vytknout. Podle aktuálních údajů je Dánsko považováno za průkopníka v ochraně klimatu, jak uvádí Thea Uhlich z ekologické a rozvojové organizace Germanwatch. „Celkově vidíme, že Dánsko velmi důsledně rozšiřuje obnovitelné zdroje energie, právě teď také vydalo nové povolení pro offshore větrné elektrárny.“ V loňském roce země zavedla daň na CO2 v zemědělství, která je na světě dosud unikátní. „Tyto skutečnosti dělají Dánsko v našem hodnocení výjimečným.“
Zpráva od Germanwatch a NewClimate Institute analyzuje celkem 63 zemí a Evropskou unii. Tyto země odpovídají za více než 90 procent světových emisí skleníkových plynů. Odborníci hodnotí konkrétně, jak dobře země postupuje při rozšiřování obnovitelných zdrojů energie, co dělá pro zefektivnění spotřeby energie, jaká je klimatická politika a kam vedou emise. Na základě toho vzniká žebříček.
Klimaschutz-Index
- Dánsko
- Velká Británie
- Maroko
- Chile
- Litva
- Holandsko
- …
- Německo
Je však třeba poznamenat, že i přední Dánsko se umístilo pouze na čtvrtém místě. První tři místa zůstávají prázdná, protože žádná země v žádné oblasti nepřesvědčila. „Proto první tři místa v našem žebříčku zůstávají i nadále prázdná, jak tomu bylo již v uplynulých letech,“ říká Uhlich.
Evropská unie vykazuje celkově chaotický obrázek. Diskuze o cíli ochrany klimatu pro rok 2040, který mnohé ekologické organizace hodnotí jako nedostatečný, je symbolická. „To znamená, že se na něčem již vydali. A něco se děje, ale rozhodně to není dost,“ shrnuje Uhlich.
Německo se nachází ve střední části žebříčku. V porovnání s předchozím rokem se dokonce propadlo o šest míst na 22. místo. Hlavní příčina: klimatická politika spolkové vlády – „například oznámení o výstavbě plynových elektráren, zpomalení obnovy budov nebo také bojkotu ukončení provozu automobilů se spalovacími motory v EU do roku 2035,“ vysvětluje Thea Uhlich.
Mezitím jiné země EU, jako Španělsko a Francie, požadují na světovém klimatickém summitu daň na luxusní lety, zatímco černorudá koalice v Německu se rozhodla snížit daň na letecké lístky od července 2026. Niklas Höhne, vědec z NewClimate Institute a jeden z spoluautorů zprávy, říká: „Je absurdní vidět, že zatímco zde klimatická konference probíhá a všichni se snaží odejít od uhlí, ropy a plynu, spolková vláda rozhoduje o snížení daně na uhlí, ropu a plyn, tedy de facto o zvýšení klimatického problému.“ Toto jednání ukazuje, že spolkové vládě je lhostejné, co se děje, a to je skutečně nezodpovědné.
Své stanovisko vyjádřil také německý ministr životního prostředí Carsten Schneider, který v pondělí v Brazílii apeloval na multilaterální spolupráci – i v politicky turbulentních časech. To je obecně dobré znamení, říká výzkumník Höhne, neboť: „Jelikož se USA stáhly, vznikla obrovská mezera, kterou je nutné vyplnit. A tuto mezeru by měli vyplnit právě průkopníci.“
Na druhou stranu však Německo a EU jako celek zde nejsou v dobré pozici. USA (65. místo) se v Belému nezúčastnily a také v indexu dopadají špatně. „Protože prezident Trump veřejně popírá lidský vliv na klimatické změny, mnohé dobré snahy Joea Bidena, jako například zákon o snížení inflace, jsou opět mazány a jasně se podporují fosilní paliva,“ vysvětluje Thea Uhlich z Germanwatch.
Další státy, které se silně spoléhají na fosilní paliva – například Rusko (64. místo) a Saúdská Arábie (67. místo) – sdílejí s USA dolní příčky v ochraně klimatu. Obě země se sice na klimatickém summitu účastní nabídkou delegací, ale jsou známé jako brzda procesů směřujících k větší ochraně klimatu. I proto je důležité mít „dlouhou trpělivost“, říká Höhne. A to jak v mezinárodní klimatické politice, tak i doma.
