Klimatavtalet: Očekávání a realita
Björn-Ola Linnér, profesor mezinárodní klimatické politiky na univerzitě v Linköpingu, charakterizuje návrh klimatické dohody jako „velmi slabou dohodu“. Podle jeho slov překonává nejasnosti a nejasnosti, ale neodvádí se tak daleko, aby skutečně udělala nějaký pokrok.
„Nedělá ani krok vpřed, spíše zvedá nohu, aby mohla udělat krok vpřed v budoucnosti,“ říká Linnér telefonicky z Belému. Mnozí měli naději, že přijde jasný plán na postupné vyřazování fosilních paliv, na čemž EU důrazně insistentně pracovala.
„Více než 80 zemí toto téma podporuje, ale velké ropné národy ne,“ uvádí Linnér. Zmiňuje konkrétně Saúdskou Arábii jako zemi, která brzdila vznik takové dohody, ale také zmiňuje Indii jako zemi, která přispěla k tomuto problému.
„Indie a Saúdská Arábie skutečně položily překážky pro jasný plán, jak se dostat z fosilních paliv. Teď máme velmi slabé formulace na toto téma. Je to velmi nešťastné pro realizaci pařížské dohody, a slyšíme, že mnoho zemí je velmi frustrováno,“ dodává Linnér.
Dále vyjadřuje velké zklamání, že otázka financování klimatické adaptace neposunula dopředu, zejména s ohledem na to, že klimatické setkání mělo být „COP pro klimatickou adaptaci“. Především otázka financování klimatické adaptace vytváří zdejší frustraci,“ říká Linnér.
