Klimatická konference COP30 v Brazílii: Co si z ní vzít?
„Víme, že někteří z vás měli větší ambice,“ uvedl předseda COP André Corrêa do Lago na závěr konference. Klimatická konference v Brazílii, jež začala velmi ambiciózně, nakonec přinesla slabé závěrečné shrnutí. Co bychom si měli zapamatovat z COP30?
Fosilní paliva jako klíčové téma
Začněme tím nejdůležitějším: fosilní paliva. Před začátkem COP30 se očekávaly nové ambice na snížení emisí skleníkových plynů, což bylo naléhavě potřeba, protože v různých klimatických zprávách upozorňovali na alarmující ukazatele. Svět stále vypouští příliš mnoho skleníkových plynů a rozhodně není na správné cestě k dosažení Pařížské dohody. Nové plány, které byly předloženy na COP30, byly nedostatečné; měly zajistit pouze 10% snížení emisí do roku 2035, přičemž skutečně potřebné je snížení o 60%.
Od COP pravdy k hrozící krizi
Deset let po Paříži mělo COP30 znamenat COP pravdy, jak uvedl prezident Lula da Silva. Bylo dost plánů, ale na této konferenci šlo o provedení, dodal generální tajemník OSN António Guterres. V tomto ohledu však COP selhala. Konkrétní plán pro odklon od fosilních paliv, jako je plyn, ropa a uhlí, se stal předmětem závěrečné texty během druhého týdne.
Koalice 80 zemí a patová situace
Koalice 80 zemí, která chtěla pokrok, prosadila nezbytnost zahrnutí plánu do závěrečné dohody. Američanům pak mezi těmito 200 zeměmi v Belém chyběly. EU se tak ocitla ve složité situaci a nakonec souhlasila se závěrečným textem, který neobsahoval plán na odklon od fosilních paliv.
Opatrný optimismus
Plus je, že EU i nadále zaznamenává potřebu více finančních prostředků pro rozvojové země. Simon Stiell, vedoucí klimatických změn OSN, zůstal optimistický a na závěr konference prohlásil, že „cíl maximálního oteplení o 1,5 stupně je stále na dosah.“ Vyslovil naději, že i když se klimatní boj nezdaří, jsme stále v procesu.
Ochrana deštných pralesů jako klíčový bod
Dalším důležitým tématem konference byla ochrana deštných pralesů. Prezident Lula gobal využil momentum a oznámil nový fond pro ochranu lesů. Sběr peněz začal okamžitě, a dosáhlo se asi 6 miliard eur. Je však otázkou, zda bude tento fond dostatečný.
Protesty domorodého obyvatelstva
Na konferenci se Lula také setkal s protesty domorodých obyvatel, kteří tvrdí, že upadají pod komerčními projekty. Tato situace ukazuje, jak obtížné je najít rovnováhu mezi ekonomikou a klimatem, a že Brazilie musela čelit různým tlakům.
Financování a pomoc chudým zemím
Dalším zásadním bodem bylo financování chudých a zranitelných zemí, které jsou často těmi, kdo trpí nejvíce v důsledku klimatických změn. Na COP29 v Baku bylo slíbeno více peněz pro adaptaci a bohužel se ukázalo, že Belém nedokázal poskytnout žádná konkrétní závazná opatření.
Dvojí role Číny
Během první týdne Čína využila mezeru po USA a snažila se vystoupit jako klimatický lídr, avšak v druhém týdnu se neangažovala v žádném plánu na odklon od fosilních paliv. Čína se zaměřila na pozitivní obraz své zelené technologie, ale stále zůstává závislá na uhlí.
Budoucnost a potřeba změny formátu
Nakonec, jako každý rok, COP30 nepřinesla silnou konečnou dohodu. Mnozí volají po změnách ve formátu jednání, aby se dosáhlo skutečného pokroku v otázkách klimatu. Na druhou stranu je jasné, že celosvětová spolupráce zůstává nezbytná.
Závěr
Simon Stiell zůstává pozitivní a zmínil, že svět se dokázal sjednotit i bez USA. Možná je největší úspěch této COP to, že i bez USA bylo možné dosáhnout globální dohody. Jak řekla francouzská ministryně pro ekologickou transformaci: „Nechtěla bych to nazývat dohodou, ale nevzdáváme se závěrečné texty, protože tam není nic výrazně špatného.“
