Kometa 3I/ATLAS mění vědu: Potřeba bylo 10 miliard let cestování
Mezi hvězdná kometa 3I/ATLAS je jedním z nejfascinujícíjších astronomických objevů 21. století. Poprvé máme příležitost podívat se zblízka na objekt, který po miliardy let putoval naší galaxií, nesoucí fyzickou stopu vzdálených světů.
Odkryta 1. července teleskopem ATLAS v Chile, stala se kometa 3I/ATLAS třetím potvrzeným hostem zvenčí sluneční soustavy. Ačkoli sama přítomnost takového objektu je již bezprecedentní událostí, jeho chemické vlastnosti a původ se ukázaly jako něco, co zcela mění naše pohledy na evoluci kosmické hmoty.
Nejdůležitější závěr? 3I/ATLAS pochází z tlustého disku Mléčné dráhy – prastaré části naší galaxie, obydlené hvězdami starými 10 až 15 miliard let. To znamená, že kometa je starší než samotná sluneční soustava. Ještě větší údiv budí její chemické složení: poměr oxidu uhličitého k vodě činí 7,6, což je více než 60krát více než v typických kometách obíhajících kolem našeho Slunce. Tak extrémní obohacení CO₂ je přímou stopou miliard let bombardování kosmickým zářením.
Výjimečné místo v historii astronomie
3I/ATLAS zaujímá výjimečné místo v historii astronomie. Je teprve třetím mezihvězdným objektem, který navštívil naši sluneční soustavu. Předchozí dvě – 1I/ʻOumuamua (2017) a 2I/Borisov (2019) – již dříve rozproudily představivost vědců, ale každý z nich měl zcela odlišné rysy.
– ʻOumuamua byla prvním známým příchozím zvenčí našeho systému. Její protáhlý, na cigaru podobný tvar a absence stop ledu či kometární aktivity ji činí jednou z největších záhad soudobé astronomie.
– 2I/Borisov byla bližší klasické kometě – s aktivním ocasem a ledovým jádrem – ale její chemické složení bylo netypické. Obsahovala 9 až 26krát více oxidu uhelnatého než průměrné komety sluneční soustavy.
Na tomto pozadí se 3I/ATLAS jeví jako ještě podivnější. Na rozdíl od suché ʻOumuamua a bohaté na oxid uhelnatý Borisov je ATLAS extrémně bohatá na oxid uhličitý. Navíc se pohybuje rychlostí kolem 210 tisíc km za hodinu – je to nejrychlejší mezihvězdný objekt, jaký byl kdy zaregistrován.
Podležení tlustému disku – nejstarší části Mléčné dráhy
Jedním z nejpřelomovějších objevů spojených s 3I/ATLAS je její původ. Kometa pochází z tlustého disku Mléčné dráhy – struktury zcela odlišné od tenkého disku, ve kterém se nachází naše Slunce a většina viditelných hvězd.
– Tenký disk obsahuje asi 80-85 % hvězd galaxie, včetně Slunce. Je to oblast obydlená mladšími hvězdami ve věku od několika milionů do maximálně 10 miliard let.
– Tlustý disk je naopak prastarou strukturou, která vznikla asi před 13 miliardami let – pouhých 800 milionů let po Velkém třesku. Skládá se převážně z chudých na kovy, velmi starých hvězd. Jeho vznik souvisí s bouřlivou historií Mléčné dráhy, pravděpodobně srážkami a interakcemi s jinými galaxiemi.
Kosmicý samotář
Analýzy trajektorie provedené NASA Jet Propulsion Laboratory ukazují, že během milionů let bylo identifikováno pouhých 25 blízkých setkání komety s jinými hvězdami. Žádné z nich nemělo významný vliv na její rychlost či směr. To dokazuje, že většinu své cesty strávila 3I/ATLAS o samotě, putující prázdnotou mezi hvězdami.
Její současná dráha má hyperbolický charakter, s excentricitou mezi 6,1 a 6,2 – což je výrazně nad hodnotou 1, která označuje únikovou rychlost ze sluneční soustavy. To jednoznačně dokazuje, že kometa nás pouze navštívila a už se nikdy nevrátí do blízkosti Země.
Šokující chemické složení
Objev složení komety 3I/ATLAS zcela změnil způsob, jakým astronomové chápou evoluci komet v milionech let. Spektroskopická data shromážděná v srpnu Kosmickým teleskopem Jamese Webba, doplněná analýzami z observatoře SPHEREx, odhalila měření, které šokovalo vědeckou komunitu: poměr oxidu uhličitého k vodě činí asi 7,6.
Pro srovnání – u typických komet sluneční soustavy se tato hodnota pohybuje kolem 0,12. To znamená, že ATLAS obsahuje až 60krát více oxidu uhličitého než průměrná kometa známá z našeho kosmického sousedství.
Budoucnost 3I/ATLAS
Odkryté tajemství 3I/ATLAS a důkazy o vlivu kosmického záření ukazují, že astronomové musí klást nové otázky. Jak oddělit původní složení od vrstev změněných miliardami let expozice? Co zkoumané složení skutečně říká o místě narození komety nebo o její cestě? Jak různé historie kosmického záření ovlivňují rozmanitost komet v galaxii?
3I/ATLAS nás připomíná, že i v éře superpočítačů a teleskopů nové generace, vesmír stále skrývá tajemství, která inspirují a vyžadují pečlivá zkoumání. Tato kometa cestovala dál a žila déle než všechny technologie, kterými ji dnes pozorujeme. Její složení vypráví příběh sahající až do nejranějších epoch formování galaxií, až k současnosti.
3I/ATLAS není tedy jen dalším astronomickým objektem. Je to svědectví síly lidské zvědavosti a nekonečného fascinace vesmírem, který obýváme.
