Konec světové klimatické konference: Co přinesla COP30?
Klimatická konference v Brazílii neskončila neúspěchem, avšak řada států se cítí nespokojená s výsledným dokumentem, který byl na závěr podepsán. Přesto existují i některé pozitivní iniciativy.
Po dlouhých jednáních panuje mezi většinou zemí značné zklamání. Předseda konference André Corrêa do Lago se omlouvá za to, že se nepodařilo dosáhnout ambicióznějších cílů. Na plán, který navrhl brazilský prezident Lula da Silva pro odklon od uhlí, ropy a plynu, se státy nedokázaly shodnout. Klimatolog Niklas Höhne z New Climate Institute komentuje: „To není dostatečně odvážná reakce na tuto krizi.“
Existuje však optimismus ohledně pokroku v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Höhne poznamenává, že „revoluce obnovitelných energií je nezastavitelná,“ což se projevilo širokou aliancí 80 zemí včetně Německa, které na konferenci v Bélem veřejně vyzvaly, aby byly do dokumentu zařazeny plány na spravedlivý přechod.
Kompromis brazilské konference
Brazilská předsednictví se pokusila o kompromis v podobě nezávazného plánu, který se nemusí nutně promítnout do závěrečného dokumentu. Höhne dodává: „Možná je to dobrý způsob, protože v tomto případě se země, které jsou skutečně pro aktivní výběr, mohou spojit bez překážek ze strany brzdících států.“
Malá, ale mocná skupina zemí produkujících ropu bránila silnému textu, a proto by iniciativa brazilského předsednictví mohla v konečném důsledku napomoci rychlejšímu výstupu z uhlí, ropy a plynu.
Plán pro dosažení hranice 1,5 stupně
Christoph Bals z organizace Germanwatch tvrdí, že cesta k odchodu od fosilních energií je v dokumentu také nepřímo zmíněna. Text vyzývá k většímu úsilí o omezení globálního oteplování na 1,5 stupně: „Žádná země nemůže dosáhnout 1,5 stupňového cíle, aniž by výrazně snížila fosilní energie ve své zemi.“
Dále text odkazuje na dohodu z Dubaje. Na klimatickém summitu před dvěma lety se státy dohodly, že do roku 2030 zdvojnásobí energetickou účinnost a ztrojnásobí podíl obnovitelných energií.
Konference v deštném pralese bez významné ochrany lesů
Vyjednávání o odchodu od fosilních energií téměř zastínilo ochranu lesů, což bylo překvapivé, neboť Lula uspořádal klimatickou konferenci právě v Amazonii s cílem upozornit na problém odlesňování. I přesto plán na zastavení odlesňování nebyl zahrnut do závěrečného dokumentu a musel být iniciován brazilským předsednictvím.
Podle Friedrich Bohna, ekologického odborníka, má COP potenciál výrazně zlepšit ochranu lesů. Obzvlášť projekt Tropenfonds (Tropical Forest Forever Facility, TFFF), který Lula spustil těsně před konferencí, zvyšuje šanci zastavit odlesňování do roku 2030. Tento projekt úzce spolupracuje s mezinárodním mechanismem pro ochranu lesů REDD+, který odměňuje za udržení lesů a za obnovu lesních ploch.
Mezera v přizpůsobení se změně klimatu
Pokud se lesy udrží, mohou lokálně zmírnit extrémní počasí. Vzhledem k tomu, že se tato událost stává častější a intenzivnější, zejména pro nejchudší země jako Súdán, Čad nebo Honduras, tyto státy volají po více financích na přizpůsobení se. To bylo rovněž důležitým tématem na 30. klimatickém summitu v Brazílii. Podle zprávy UNEP by bylo třeba ročně 310 až 365 miliard dolarů na přizpůsobení.
Ve závěrečném dokumentu se rozvinuté země zavázaly pouze k trojnásobení potenciálních slibů, které by měly vyvstat v roce 2025. Jak ovšem upozorňuje Sabine Minninger z rozvojové organizace Brot für die Welt, zůstává nejasné, kolik peněz bude v roce 2025 k dispozici: „To, co zde bylo slíbeno, je násobení s neznámými proměnnými.“
EU přišla „s prázdnou peněženkou“
Sliby vyspělých zemí na klimatických summitech pomáhají budovat důvěru. Niklas Höhne poukazuje na odpovědnost EU, která přišla „s prázdnou peněženkou.“ Vzhledem k tomu, byla ve špatné pozici přesvědčit jiné země k odchodu od fosilních energií.
