Marathwada a Vidarbha jako nové „hotspoty“ pro silné deště: Závažné varování před změnou klimatu!
V indickém státě Maháráštra se očekávají výrazné změny v důsledku změny klimatu, přičemž oblasti Marathwada a Vidarbha se nyní mohou stát novými „hotspoty“ pro silné deště, jak uvedl Dr. Roxy Matthew Cole. S poklesem síly monzunu v Bengálském zálivu se očekává, že se více deště soustředí právě na Marathwadu a Vidarbhu. Kromě toho existuje i možnost, že se v oblasti Konkan zvýší riziko mořských bouří, což přinese další nebezpečí.
Rostoucí hrozba mořských bouří v Konkanu
V oblasti Konkanu se očekává nárůst počtu cyklon v Arabském moři, což povede k zvýšení extrémního deště a předčasného deště v této oblasti. To by mělo za následek multiplikační potenciál pro povodně a cyklonové hrozby v Konkanu, jižní Gudzaratu a pobřeží Maháráštry. Vzhledem k tomu, že teplota v Arabském moři vzrostla o přibližně 1,4 stupně Celsia, zvýší se také četnost bouří a silných dešťů v této oblasti.
Varování Dr. Roxyho Matthieu Cole a příčiny změny klimatu
Podle výzkumu Dr. Roxyho Matthieu Coleho se očekává, že změna klimatu způsobí, že monzunové deště v Marathwadě a Vidarbze budou intenzivnější, což povede k nárůstu extrémních dešťů v těchto oblastech. Dr. Cole uvádí, že s rostoucí teplotou a vlhkostí se generuje více energie v monzunu, což zvyšuje riziko extrémních srážek. Současně došlo k poklesu počtu větrů přicházejících z Bengálského zálivu během monzunového období. Změna klimatu může způsobit, že škody způsobené přírodními katastrofami na indickém pobřeží budou mít globálně největší dopad.
Hlavní příčiny této změny klimatu
Mezi hlavní příčiny této změny klimatu patří emise skleníkových plynů způsobené lidmi a rostoucí využívání fosilních paliv. V období od roku 2018 do 2020 vzrostla globální průměrná teplota díky lidské činnosti o 1,1 stupně Celsia ve srovnání s rokem 1850.
Výzvy a navrhovaná řešení
Abychom čelili těmto přírodním katastrofám, musíme okamžitě zaměřit naši pozornost na řízení zemědělství (např. ochranu sóji), zachování místních zdrojů (např. vodní hospodaření a obnovu vody) a kontrolu povodní na pobřeží. Je také nutné zlepšit předpovědi počasí a systémy varování pro nouzové situace, jakož i řízení teploty a vody. Tyto informace jsou zásadní pro budoucí zemědělství a řízení katastrof, a proto je nezbytné, aby vláda a zemědělci plánovali na základě těchto údajů.
