Měsíční kometa 3I/ATLAS: Růst jejího ohonu a nové pozorování
Měsíční kometa 3I/ATLAS pokračuje ve svém soutěžení v naší sluneční soustavě a zobrazuje jasný, protáhlý ohon, který se vytváří uvolněním plynu a prachu během jejího pohybu. Na novém snímku této mezihvězdné komety (C/2025 N1 ATLAS) je vidět, jak její ohon výrazně povyrostl a přijal složitější strukturu, což je známkou sílící aktivity tohoto nebeského poutníka na jeho cestě ke Slunci.
Nový snímek byl pořízen astronomy z projektu Virtual Telescope Project 10. listopadu a skládá se z 18 jednotlivých expozic po 120 sekundách každá, provedených vzdáleně pomocí robotických teleskopů umístěných v italském městě Mandiáno. Jak uvedl astronom Gianluca Masi, zakladatel projektu Virtual Telescope: „Využili jsme neobvykle dobrého počasí v tomto ročním období a znovu jsme pozorovali mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS a zachytili mnohem více vyvinutý ohon. Na fotografii je vidět, jak se ohon komety stává stále více výrazným a protáhlým.“
Ionový ohon se vytváří, když ultrafialové záření Slunce uvolňuje elektrony z plynných molekul uvolňovaných kometou, což je přetváří na nabité ionty. Proud slunečního větru, což je stálý tok nabitých částic z vyzařování Slunce, odnáší tyto ionty do kosmu, čímž vytváří dlouhý, často modravý ohon, který je vždy orientován směrem od Slunce, bez ohledu na směr pohybu komety. Tento ohon se liší od prachového ohonu, který má žluto-bílou barvu a jemně se ohýbá podél orbity komety.
Na novém obrázku je jasné jádro komety obklopeno kompaktní kóma a ostře protáhlým ionovým ohonem, který se rozprostírá přibližně na 0,7 stupně na nebeské sféře. Na opačné straně je vidět slabá „antiohnová“ struktura, optický efekt vznikající pod úhlem pohledu, kdy částice prachu se táhnou podél orbity komety. V porovnání s dřívějšími pozorováními je však aktivita 3I/ATLAS znatelně vzrůstu: kometa stále častěji vyzařuje plyn a prach, jak se stává stále více zahřívanou slunečními paprsky.
Zvýšení délky a jasnosti ohonu svědčí o růstu sublimace těkavých látek, pravděpodobně oxidu uhličitého a prachových částic, které jsou poté odnášeny slunečním větrem do otevřeného vesmíru. Primární údaje naznačují, že 3I/ATLAS může obsahovat značné množství ledu oxidu uhličitého, což by mohlo osvětlit podmínky v dalekém planetárním systému, kde se kometa utvořila, a pomoci pochopit, jak se komety vyvíjejí za hranicemi naší sluneční soustavy.
