Modulace systému Země: Světové klima na pokraji propasti?
Na světové klimatické konferenci se diskutuje o tom, jak zmírnit globální oteplování. Pokud se to nepodaří, některé oblasti by mohly být trvale poškozeny – například korálové útesy. Tak uvádí Globální zpráva o kritických bodech.
Celosvětově dosáhla koncentrace skleníkového plynu oxidu uhličitého v atmosféře v tomto roce opět rekordních hodnot. Je nyní na nejvyšší úrovni za více než 800 000 let a rychle roste. „Nikdy jsme neviděli tak silný nárůst koncentrace oxidu uhličitého. Nárůst byl 3,5 částí na milion. To je největší vzestup, jaký jsme kdy zaznamenali,“ říká Oksana Tarsova, klimatická fyzička ze Světové meteorologické organizace (WMO) v Ženevě.
1,5 stupně překročeno
Podle WMO bude rok 2025 třetím nebo druhým nejteplejším rokem od začátku měření. Globální oteplování by na konci roku mělo být těsně pod 1,5 stupně Celsia. Pokud nedojde k výraznému zintenzivnění klimatické politiky, vzrostou teploty do roku 2100 o 2,8 stupně ve srovnání s předindustriální dobou.
UN generální tajemník António Guterres se domnívá, že dohodnutý maximální limit 1,5 stupně Celsia z Paříže v roce 2015 již nebude dosažitelný: „Jedno je jisté: Nebudeme schopni udržet globální oteplování pod 1,5 stupně v následujících letech. Překročení tohoto cíle je nevyhnutelné.“ To neznamená, že by zvýšení teploty nemohlo být v budoucnu nižší, ale prozatím se očekává, že hodnoty přesáhnou 1,5 stupně.
Systém Země s kritickými body
Na světové klimatické konferenci diskutuje klimatolog z Frankfurtu Nico Wunderling spolu s dalšími odborníky o aktuální studii, která ukazuje, že některé procesy v systému Země již nemusí být nevratné. „Překročením 1,5 stupně ohrožujeme kritické body systému Země. Patří sem například amazonský deštný les, Golfský proud jako součást atlantického cirkulačního systému a také ledové kry v Grónsku a Antarktidě,“ varuje Wunderling.
Korály nejsou zachránitelné
Pro mnohé korálové útesy už může být příliš pozdě. Zpráva o kritických bodech uvádí, že hranice pro citlivé korálové organismy je 1,2 stupně oteplení. Ale globální teploty už tuto hranici překračují. V závislosti na tom, jak moc se ještě oteplí, by až 99 % korálů mohlo vyhynout.
To by znamenalo extrémní ztrátu biodiverzity moře a existenční problém pro miliony lidí, zejména v chudších zemích tropů. Intaktní útesy jsou přirozené bariéry proti bouřím a eroze, rybolov a turistika představují životní zdroje pro mnoho obyvatel.
Sladká voda oslabuje Golfský proud
Problémy také způsobují rychle se melcí ledovce po celém světě, především obrovské plochy v Arktidě a Grónsku. Pokud by grónský led úplně roztál, hladina moře by vzrostla o sedm metrů. I když to potrvá dlouho, již nyní obrovské objemy sladké vody z tání ředí slanou vodu v Atlantiku. To má důsledky: voda již neklesá tak intenzivně, důležité proudy jako středooceánský proud AMOC, k němuž patří i Golfský proud, se oslabení a mohly by se jednoho dne zcela zastavit.
Kollaps mořských proudů je daleko pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo, říká fyzik Stefan Rahmstorf z Potsdamského institutu pro výzkum změny klimatu. Klimatologové z Nizozemska, Velké Británie a Německa publikovali studii, podle které by mohl být proud v příštích deseti až dvaceti letech tak oslabující, že proces se stane nevratným – zdaleka dříve, než by mořská cirkulace mohla v tomto století úplně zkolabovat.
Deštné lesy ve velkém ohrožení
Dalším možným kritickým bodem v systému Země jsou ještě stále obrovské lesy Amazonie. Ačkoliv jsou míry odlesňování letos tak nízké, jak bylo zřídka vidět, přibližně 18 % tropického lesa již chybí. Brzy by mohl být dosažen kritický bod, kde by byl ohrožen i zbývající zdravý deštný les.
Deštný les má silně uzavřený vodní cyklus. Většina dešťové vody se odpařuje, vytváří mraky a opět prší. Pokud ale bude prořezávaných ploch příliš mnoho, tento cyklus se zhroutí, varuje Wunderling: „V Amazonii působí globální oteplování a odlesňování společně. Nejnovější výzkum ve zprávě o kritických bodech ukázal, že 20 až 25 % odlesnění v Amazonii při 1,5 až 2,0 stupních – možná, pokud budeme mít štěstí, 2,5 stupně – by mohlo vést k zásadním změnám.“
Emise zpět na nulu
Namísto uzavřeného deštného lesa by po překročení kritického bodu mohla vzniknout savana nebo pustina, nikdo neví. Je jasné, že by to znamenalo konec největšího tropického deštného lesa na světě.
Aby se tomu zabránilo, požaduje Nico Wunderling, stejně jako mnoho dalších klimatologů: „Musíme se snažit co nejrychleji snížit emise na nulu a dokonce jít do záporných hodnot. To znamená, že musíme do konce století snížit překročení 1,5 stupně zpět pod tuto úroveň.“ To by byť možná právě včas, abychom zabránili katastrofám nevídaných rozměrů způsobeným překročením kritických bodů.
