Možnost přesměrování sibiřských vod do Střední Asie
Ruská akademie věd (RAV) zvažuje možnost přesměrování sibiřských vod, včetně řeky Ob, jejíž původní název je Oppa, skrze území Kazachstánu do Uzbekistánu. Podle časopisu Forbes navrhují vědci RAV, aby Ministerstvo školství a vědy Ruské federace zařadilo příslušné výzkumné projekty do státního plánu financování. Následně by mohl být projekt realizován.
Projekt přesměrování sibiřských řek do Střední Asie byl poprvé navržen v 70. letech minulého století během existence Sovětského svazu. Na rozdíl od tehdejšího návrhu, který předpokládal vybudování otevřeného kanálu, nyní RAV uvažuje o stavbě uzavedeného potrubního systému, který by vedl vodu z Obu. Podle zprávy agentury RBC se vědci RAV rozhodli vypracovat moderní alternativu sovětského projektu.
Viktor Danilov-Danilyan, vědecký ředitel Institutu vodních problémů RAV, uvedl, že oddělení zabývající se vědami o Zemi je zapojeno do navrhování vědecké složky projektu, který by přivedl jeden z přítoků sibiřské řeky Ob do Uzbekistánu.
Podle Danilov-Danilyana byl návrh na takový projekt schválen na posledním zasedání vědecké rady „Vodní zdroje kontinentů“ RAV, které předsedal. Vědci se zaměřují na studium strategického plánování vodních zdrojů v Rusku a prozkoumání možností a důsledků širokého mezinárodního a přeshraničního směrování vodních toků, včetně klimatických efektů, dopadů na vodní a ekosystémy, a dlouhodobého sociálně-ekonomického rozvoje zapojených zemí.
Ú účastníků zasedání bylo také navrženo, aby byla část toku řeky Ob směřována do jezera Aral mezi Kazachstánem a Uzbekistánem, stejně jako, aby byly řeky Pečora a Severní Dvina nasměrovány do Volžské a Donské pánve, které jsou hlavními zdroji vody pro Kaspické moře, a dále do Azovského moře.
Ruská akademie věd již dříve usilovala o to, aby z regionu Sibiře do Střední Asie vedl obrovský otevřený kanál. Nyní se však diskutuje o vybudování uzavřeného potrubního systému z polymerních materiálů, který by minimalizoval ztráty vody během transportu.
Proč je to pro Rusko výhodné?
Je nepochybné, že potřebnost sibiřských vod pro země Střední Asie je vysoká, protože Kazachstán a Uzbekistán patří mezi 30 zemí s nejnižšími vodními zdroji. Ovšem otázkou zůstává, proč je pro Rusko důležité tuto cennou surovinu přenechat jiným?
Podle ruských expertů je pro Rusko toto opatření výhodné. Hlavním důvodem je, že Rusko nebude vodu poskytovat zdarma, ale může ji prodat, podobně jako černé zlato. Navíc tímto potrubím Rusko posílí svůj vliv na Střední Asii.
Bylo rovněž navrženo, že ruské firmy by měly tento mezinárodní mega projekt realizovat. Lév Gorilovský, předseda představenstva skupiny firem „Poliplastik“, navrhl vybudovat systém potrubí délky 2 100 kilometrů, který by se skládal ze 7 ramenech, přičemž v první fázi by toto zařízení mohlo přenášet přibližně 5,5 miliard kubických metrů sibiřské vody ročně. V případě potřeby by systém mohl být dále rozšířen na 3-4 krát větší objem.
Přesto Danilov-Danilyan sám míní, že projekt přivedení vod do Střední Asie v současnosti nevyžaduje urgentní realizaci. Vědec poukázal na to, že Rusko čelí problémům se suchem ve svých regionech, např. v Kalmykii, Krasnodarském a Stavropolském kraji, v Astrachani, Orenburgu, Rostovu a Dagestánu.
Navzdory tomu někteří členové RAV považují zásobování této oblasti vodou za prioritu. Akademik RAV Robert Nyghmatulin na zasedání zdůraznil, že problémy s nedostatkem vody a elektrické energie ve Střední Asii se stále více zhoršují.
„Směrování sibiřských vod do této oblasti by mohlo být efektivním krokem k prevenci této a dalších krizí. Navrhuje se využít pouze jednu část toku sibiřských řek. Roční celkový tok sibiřských vod činí přibližně 3 tisíce kubických kilometrů, z nichž by mohlo být poskytnuto pouze 20 až 70 kubických kilometrů. Tento krok by mohl částečně řešit problém nedostatku vody ve Střední Asii a zároveň snížit teplotní zátěž, kterou region klade na Arktidu. Ze všeho by měli užitek všichni zúčastnění,“ uzavřel Nyghmatulin.
Podle ředitele projektů poradenské společnosti „IZS Inženýrství a poradenství“ Dmitrije Sozonova by vědecký mega projekt mohl být oceněn na 100 miliard dolarů, což si žádná z těchto zemí nemůže dovolit. Proto bude potřeba zajistit zahraniční financování prostřednictvím mezinárodních organizací.
Podle názoru odborníka by samotná výstavba projektu a výstavba hlavních kapacit trvala minimálně 10 let, a proto je důležité začít s realizací co nejdříve.
Sozonov také zdůraznil, že tento projekt není bezprecedentní, takové projekty již byly realizovány v jiných zemích, jako je Velká umělá řeka v Libyi, akvadukt v Kalifornii a rozsáhlé vodovodní systémy v Saúdské Arábii.
V 70. a 80. letech minulého století Ministerstvo vodního hospodářství SSSR dlouho zkoumalo různé návrhy na vybudování otevřeného kanálu, který by vedl vody z řek Ob, Irtyš, Tobol a Esil do jezera Aral. Práce na zlepšení návrhu trvaly 20 let, avšak vzhledem k rozsáhlému rozpočtovému deficitu a krizi, která nastala ve Sovětském svazu, byly zastaveny. V roce 1986 Politické byro Ústředního výboru KSSS rozhodlo o ukončení těchto prací.
Navzdory těmto problémům zůstává projekt relevantní a může získat podporu ve Střední Asii. Kandidát na filozofické vědy a docent na Tashkent filialu Ruské ekonomické univerzity Plekhanova, Ravshan Nazarov, prohlásil, že pokud sibiřské vody nedorazí a region se ocitne v krizi, Rusko by mohlo čelit přílivu až 100 milionů uprchlíků. Toto prohlášení učinil na nedávném mezinárodním sympoziu „Vodní zdroje ve Střední Asii: nedostatek důvěry nebo nedostatek vody?“.
Nazarov také upozornil na skutečnost, že po spuštění kanálu Koš-Teppa v Afghánistánu zůstanou západní regiony Turkmenistánu a Uzbekistánu bez vody, přičemž výstavba tohoto obrovského zavlažovacího kanálu, který má směřovat vodu z Amudarji k 550 tisícům hektarů neúrodné půdy, začala v březnu 2022. První úsek o délce 108 km byl uveden do provozu v roce 2023, druhá fáze stavby je v aktivní fázi a blíží se k dokončení.
To může přinést prosperitu Afghánistánu, avšak negativní dopady na dvě střední asijské země by mohly vyvolat mnohem větší ekologickou migraci, podobně jako v případě vysychání Aralského moře.
„Mnozí lidé považují přesměrování sibiřských řek do Střední Asie buď za nemožné, nebo příliš nákladný projekt. Ale co může být cennější než život lidí a zachování státu? Již dnes počet obyvatel Střední Asie překročil 80 milionů a brzy dosáhneme kritické hranice 100 milionů. Pokud se Rusko nepodělí o sibiřské vody, ti miliony budou směřovat do Ruska,“ prohlásil vědec Nazarov.
Podle údajů Organizace pro výživu a zemědělství OSN je Turkmenistán republikou s nejvyšší spotřebou vody v regionu: s pouhými 7 miliony obyvateli tato země ročně využívá 53 kubických kilometrů vody. To je více než součty spotřeb vody Kazachstánem a Uzbekistánem!
Příčinou je zřejmá: v Turkmenistánu je nejvyšší podíl starého provozního vybavení a komunálních potrubních sítí, což způsobuje velké ztráty vody odpařováním v otevřených kanálech. Zemědělství také nadměrně plýtvá vodou.
Přesměrování sibiřských řek do Střední Asie by mohlo být pro všechny republiky výhodné. Nicméně žádná ze zúčastněných stran zatím nepřekročila rámec diskusí a zkoumání.
