Neandertálci a Homo sapiens: Nové pohledy na vyhynutí
Podle studie publikované na portálu Science Alert byl vyvinut nový matematický model, který zkoumá fascinující scénář, v němž neandertálci, naši dávní předci, nezmizeli v důsledku vyhynutí, ale byli nahrazeni genetickým materiálem jiným, výrazně silnějším druhem: Homo sapiens, známými také jako „moderní lidé“.
Současná populace Homo sapiens mimo Afriku vykazuje geneticickou rozmanitost, která zahrnuje přibližně 1-4% DNA neandertálců, což je důsledek mezidruhových sňatků v minulosti. Nicméně, tým vedoucí Dr. Andrea Amadei z Univerzity Tor Vergata v Římě ukazuje, že příběh je mnohem složitější.
Druh, který je charakterizován genetickým materiálem, je považován za vyhynulý, když v něm nezbývá žádný jedinec. V tomto případě autoři studie naznačují, že neandertálci byli „polovičně vyhynulí“, což znamená, že sice zmizeli jako populace, ale nikdy nevyhynuli jako genotype.
Argumentují, že neandertálci ve skutečnosti nebyli zdecimováni ze svých populací v důsledku vnějších faktorů, jako jsou změna životního prostředí, schopnost adaptace či konkurence o zdroje potravy, jak se dříve předpokládalo. Místo toho se mohli stále rozmnožovat a žít v období, kdy jsme si mysleli, že mizí.
Přesto, neandertálci udělali jednu chybu: Časté mezidruhové páření s Homo sapiens vedlo k tomu, že jejich DNA byla postupně ředěna v populaci „hybridních“ jedinců. Příchozí skupiny Homo sapiens z Afriky se stále více mísily, a to až do okamžiku, kdy obě druhy byly geneticky sloučeny.
Poměr genů Homo sapiens neustále převládal v populacích hybridů, a většina rysů neandertálců nakonec zmizela. Také kulturní charakteristiky byly „rozpuštěny“ během tohoto procesu. Jinými slovy, neandertálci nevyhynuli, ale byli zcela absorbováni moderními lidmi, což vedlo k tomu, že už neexistovali jedinci s čistou neandertálskou genetikou.
Studie publikovaná v odborném časopise Scientific Reports tvrdí, že tento proces trval mezi 10 000 a 30 000 lety. Tento výzkum přináší logické vysvětlení k zmizení této dávné populace, která, jak ukazují důkazy, vlastnila značnou inteligenci, velký mozek, dovednosti v nástrojaření, vytváření šperků a organizaci primitivních sociálních struktur, což nebylo o mnoho horší než u Homo sapiens.
Navíc, tato zjištění by mohla přepsat historii samotného našeho druhu, Homo sapiens.
