Nebezpečí vyhynutí pro 62 rostlinných druhů v Toskánsku
V Toskánsku je 62 druhů rostlin v vysokém riziku vyhynutí, přičemž se většina z nich soustředí ve vlhkých, pobřežních a křehkých horských oblastech, jako jsou Apuánské Alpy a toskánský souostroví. Z těchto druhů je 41 endemických pro tuto oblast, což znamená, že žijí pouze v Toskánsku. Jejich vyhynutí by znamenalo definitivní zmizení z planety. Tato zjištění byla prezentována ve studii nedávno publikované v odborném časopise Environmental and Sustainability Indicators, která poprvé seřadila rostlinné druhy podle jejich konzervační priority v naší oblasti.
Toto výzkumné úsilí je výsledkem spolupráce mezi Toskánským regionem a univerzitami v Pise, Florencii a Sieně v rámci projektu „NATura NEtwork Toscana – NAT.NE.T“, který se zaměřuje na monitorování chráněných druhů a habitatů v rámci Evropské unie.
Nejhrozivější druhy se nacházejí v habitatu neustále ohrožovaném lidskými aktivitami. Mezi nimi jsou extrémně vzácné rostliny z vlhkých prostředí, jako je měkký rákos (Rhynchospora alba) a intermedialní rosnatka (Drosera intermedia), které přežily pouze na jediném místě na Monte Pisano; pobřežní rostliny, jako je osm endemických druhů toskánské limonky (Limonium); a rostliny, které se nacházejí pouze v Apuánských Alpách, jako je pelyňkovec (Santolina pinnata) a jeho parazitická rostlina dlužička Apuán (Orobanche apuana) nebo v toskánském souostroví, jako je capraia lenka (Linaria capraria).
Identifikace druhů byla možná díky inovativní metodě založené na protokolu IDEA (Investigate, Discuss, Estimate, Aggregate), který umožňuje strukturované srovnání hodnotících posudků více expertů. Protokol kombinuje čtyři kritéria – úroveň vystavení konkrétním hrozbám, vzácnost, biogeografickou hodnotu a taxonomickou izolaci – aby každému druhu přiřadil konzervační prioritu.
„Tento přístup,“ vysvětluje Gianni Bedini z Univerzity v Pise, „snižuje nesrovnalosti mezi individuálními hodnoceními a umožňuje dosáhnout sdíleného a transparentního výsledku. Metoda, která byla úspěšně vyzkoušena v Toskánsku, může být exportována do dalších italských regionů, aby vytvořila seznamy prioritních druhů pro místní zájmy, překonávající limity mezinárodních a národních červených seznamů, které nejsou aplikovatelné na regionální úrovni.“
„Nový seznam prioritních rostlin pro Toskánsko vznikl na základě hodnocení 456 druhů, které provedla skupina 15 botanických expertů, kteří aplikovali jednotné a sdílené vědecké kritéria a následně diskutovali výsledky, aby snížili subjektivní rozdíly a zajistili maximální transparentnost hodnotícího procesu,“ říká profesorka Claudia Angiolini z Univerzity v Sieně. „Aplikovaná metoda se ukázala jako solidní a vědecky podložená, což umožňuje institucím doporučit, které druhy vyžadují nejvyšší prioritu při ochraně.“
„Tato studie se nachází v rámci projektu NAT.NE.T, jehož řízení se ujímá UNIFI v oblasti pozemní biologie,“ vysvětluje profesorka Matilde Gennai z biologického oddělení florentské univerzity. „Regionální iniciativy založené na kontinuálním sběru přírodovědných dat, které spojují tři toskánské univerzity, jsou zásadní nejen pro monitorování ochrany nejzranitelnějších prvků, ale také pro rozšíření znalostí na celé území, překonávající hranice chráněných oblastí. Pouze široký a integrovaný regionální pohled nám umožňuje včas zachytit signály změny a poskytnout nástroje pro cílenější a transparentnější alokaci zdrojů, spoléhajíc se na spolehlivá a neustále aktualizovaná data.“
Mezi účastníky z Pisy byli botanici Andrea Bertacchi, Angelino Carta, Lorenzo Peruzzi, Francesca Olivieri a Lorenzo Pinzani, koordinovaní profesorem Giannim Bedinim z biologického ústavu. Z Univerzity v Sieně se na výzkumu podíleli Emanuele Fanfarillo a Tiberio Fiaschi pod dohledem profesorky Claudie Angiolini z oddělení životních věd. Z Florentské univerzity se zapojili Giulio Ferretti z Přírodovědného muzea, Lorenzo Lazzaro, Michele Mugnai, Daniele Viciani a Bruno Foggi z biologického oddělení a Federico Selvi z oddělení zemědělských, potravinových, environmentálních a lesnických technologií.
