Nové pohledy na obyvatelnost Marsu
Ve výzkumném týmu za touto studií hraje klíčovou roli Dimitra Atri, pracovník z New York University Abu Dhabi. Jejich práce se opírá nejen o nová data, ale také o integrované modelování a výsledky předchozích misí. Díky tomu se obraz Marsu stal složitějším: časový rámec obyvatelnosti se prodlužuje a vykazuje překryvy s obdobími, která byla dříve považována za suchá.
Mars a rover Curiosity
Rover NASA Curiosity roky zkoumal Galeův kráter a odhalil sled vrstev, které uchovávají stopy řek, jezer a měnících se klimatických podmínek v průběhu času. Přítomnost jílových minerálů, jemnozrnných pískovců a sulfatů naznačuje, že voda nebyla jen dočasným návštěvníkem. Naopak, střídavé sedimentární vrstvy signalizují, že mokré a suché periody se opakovaly, čímž se prodloužila doba možné obyvatelnosti.
Kromě toho chemické „otisky prstů“ hornin naznačují přítomnost stabilních, nízkosolitních jezer a občas i slanějších, parními procesy obohacených vod. Všechny tyto faktory napovídají, že mohly existovat různé ekologické niky, které se navzájem doplňovaly nebo střídaly. Rover Curiosity tedy nenalezl pouze stopy minulých vod; naopak nastínil mozaiku dlouhodobě obyvatelného prostředí, které se neustále měnilo.
Atmosféra, sopky a oběžné dráhy
Vědci se domnívají, že několik faktorů přispělo k prodloužení oken obyvatelnosti. Za prvé, hustší prastaré ovzduší a vulkanické emise plynů – jako je oxid uhličitý, vodík nebo metan – mohly posílit skleníkový efekt a zmírnit chlad. Za druhé, přírodní fluktuace oběžné dráhy planety mohly přinést období oteplení, během kterých mohlo dojít k regionálnímu tání.
Kromě toho solné roztoky mohou výrazně snižovat bod mrazu vody, což umožňuje stabilní, kapalnou fázi i při nízkých teplotách – alespoň dočasně. Zároveň podzemní prostředí mohlo poskytovat chráněný prostor, kde by se negativní vlivy záření a vysychání mohly zmírnit. To vše naznačuje, že Mars mohl nejen brzy, ale také překvapivě dlouho uchovávat kombinaci chemické energie a vodních zdrojů, které by mohly být klíčem k mikrobiálnímu životu.
Nová strategie pro hledání biosignatur
Pokud byl Mars obydlen déle, pak je zapotřebí cílenější strategie pro hledání stop života. V první řadě je užitečné zaměřit se na geologické přechody, které uchovávají cykly mokra a sucha, a na rozhraní jílu a sulfátů, protože v těchto vrstvách se organické látky stabilněji konzervují. Dále jemnozrnná usazenina – jako jsou pískovce – skvěle uchovává mikrostruktury a geochemické gradienty.
Za druhé by mělo být prioritou vzorkování pod povrchem a hlubší vrtání. Zde je totiž degradační účinek záření slabší, což zvyšuje šanci na chemicky méně transformované vzorky. V neposlední řadě kombinace různých přístrojových přístupů – minerologických, organicko-chemických a izotopových měření – zvyšuje šanci na úspěšné identifikování biosignatur. To tvoří rámec, který mohou současné a budoucí programy NASA následovat.
Co to vše znamená pro další mise?
Na základě odkazu roveru Curiosity je dalším krokem kombinace návratu vzorků a jemného geochemického mapování. I když je zkoumání hornin přivezených na Zemi technicky náročné, citlivost laboratorních metod je bezkonkurenční a přesně to, co je potřeba pro rekonstrukci dlouhé historie epizodní obyvatelnosti. Současně je také nutné vyvíjet přístroje optimalizované pro organické látky a mikrostruktury na místě.
V konečném důsledku práce Dimitry Atri a jeho kolegů přináší nový pohled na chápání Marsu: nevytváří se obraz krátkého, ztraceného zlatého věku, ale spíše mozaika vytrvale se vracející, různorodé obyvatelnosti. Pokud budeme sledovat tento pohled, zvýšíme nejen šanci na nalezení biosignatur, ale také lépe porozumíme, jak se klima a geochemie planety vyvíjely v průběhu času.
