Nové poznatky o pohybu Sluneční soustavy v kosmu
Podle nového výzkumu by se Sluneční soustava mohla pohybovat třikrát rychleji, než jak se dosud předpokládalo v aktuálních kosmologických modelech. Tato hypotéza byla představena ve studii publikované v časopise Physical Review Letters výzkumným týmem pod vedením astrofyzika Lukase Bohmeho z německé univerzity v Bielefeldu.
Pohyb Sluneční soustavy v univerzu způsobuje, že v jejím směru šíření se objevují více radiogalaxie – tedy galaxie, které vyzařují zvlášť intenzivní rádiové vlny. Rozdíl je však minimální a lze ho zjistit pouze pomocí extrémně citlivých měření. Tým proto analyzoval distribuci radiogalaxií a provedl velmi přesný výpočet na základě dat z evropské sítě rádioteleskopů Lofar (Low Frequency Array) v kombinaci s údaji z dalších dvou rádiových observatoří.
Měření, které bylo zpracováno pomocí nové statistické metody, ukazuje anizotropii v distribuci radiogalaxií, což znamená, že jejich koncentrace se liší podle směru v prostoru. Tato variace je 3,7krát větší, než jak bylo předpokládáno standardním modelem vesmíru. Tento model popisuje původ a evoluci kosmu od Velkého třesku a předpokládá převážně uniformní distribuci hmoty.
„Pokud se naše Sluneční soustava skutečně pohybuje tak rychle, musíme zpochybnit základní předpoklady o struktuře vesmíru na velkých měřítkách,“ uvedl Dominik J. Schwarz, kosmolog z Univerzity v Bielefeldu a spoluautor studie. „Alternativně by distribuce radiogalaxií mohla být méně uniformní, než jsme si původně mysleli. V obou případech jsou naše současné modely podrobeny zkoušce.“
