Nový pohled na vývoj lidského mozku: Maturity dosahujeme později než jsme si mysleli
V nedávném výzkumu neurovědy, který vedli vědci z Cambridge University ve spolupráci s mezinárodním týmem, bylo zjištěno, že lidský mozek se nevyvíjí do plné zralosti v osmnácti nebo dvaceti letech, jak se běžně předpokládalo, ale že tato zralost může nastat až kolem třicátého druhého roku života. Tento průlomový objev byl publikován v prestižním vědeckém časopise, a vzbudil širokou pozornost nejen ve vědecké komunitě, ale i v široké veřejnosti.
Analýza tisíců skenů mozku
Tato rozsáhlá studie zahrnovala analýzu téměř čtyř tisíc mozkových skenů od jedinců ve věku od 0 do 90 let a představuje jeden z nejrozsáhlejších výzkumů vývoje mozku, který byl dosud proveden. Výzkumníci sledovali, jak se mění funkční propojení mezi různými oblastmi mozku v závislosti na věku.
Fáze vývoje mozku
Vývoj lidského mozku byl rozdělen do pěti hlavních fází:
- Fáze 1: Dětství (0–9 let) – V této fázi se mozek rychle vyvíjí a vytváří základní nervové sítě spojené se smyslovými vjemy, pohyby a základními kognitivními schopnostmi.
- Fáze 2: Prodloužené dospívání (9–32 let) – V této fázi se mozek vyvíjí mnohem déle, než se doposud předpokládalo. Například efektivita bílých hmot, které odpovídají za přenos informací, se zvyšuje až do třiceti let.
- Fáze 3: Dospělost (32–66 let) – Mozek dosahuje poměrně stabilního stavu, v němž se struktura propojení většinou stabilizuje, což je považováno za období skutečné zralosti.
- Fáze 4: Rané stárnutí (66–83 let) – Komunikace mezi jednotlivými oblastmi mozku začíná postupně klesat, ale mozek stále vykazuje vysokou flexibilitu.
- Fáze 5: Pozdní stárnutí (83 a více let) – Struktura mozku se zjednodušuje a jeho funkčnost se více spoléhá na klíčové oblasti.
Nové porozumění zralosti
Jedním z autorů výzkumu, profesor Duncan Astle, zdůraznil, že třicátý druhý rok života by neměl být vnímán jako jasná hranice dosažení dospělosti. Místo toho se jedná o důležitý okamžik, kdy k důležitým změnám v mozkových propojeních dochází.
Rozdíl mezi sociálními a biologickými definicemi dospělosti
Tento výzkum také ukazuje, že definice dospělosti v zákonech a společenských normách nemusí korespondovat se skutečným biologickým a neurologickým vývojem. Vědci varují, že mladí lidé stále procházejí fázemi vývoje, které je odlišují od vyspělejších dospělých v tom, jak se vyrovnávají se stresem a riziky.
Závěr: Mozek jako cesta
V závěru autoři zdůraznili, že vývoj lidského mozku nenastává jako jednorázové nastavení v den narození, ale probíhá kontinuálně s ohledem na zkušenosti, prostředí a věk. Třicátý druhý rok života není koncem mládí, ale spíše začátkem nové, stabilnější fáze v jeho fungování.
Pro mnoho mladých lidí, kteří se nachází v období hledání vlastního směru, může tento výzkum představovat povzbudivé poselství: Pokračující proces objevování osobní identity neznamená zaostávání, ale svědčí o tom, že mozek se stále vyvíjí.
