Nový rámec ochrany oceánů a sdílení mořských genetických zdrojů
V posledních letech se svět ocitl před naléhavými výzvami v oblasti ochrany oceánů. Dříve existoval rozsáhlý prostor, kde téměř neplatily žádné zákony, pravidla či normy. Tento prostor, známý jako otevřené vody, byl místem, kde státní hranice prakticky neexistovaly. Svoboda v těchto oblastech končila, až když se 17. ledna příštího roku stane součástí mezinárodního práva nová úmluva.
Po 21 letech intenzivních jednání a debat byla přijata Úmluva o biologické rozmanitosti mimo národní jurisdikci, známá také jako dohoda o otevřeném moři. Tato právní rámec je zaměřen na ochranu marine život a čistoty vod v téměř dvou třetinách světového oceánu. Je nesmírně důležitý pro budoucnost naší planety, protože podporuje udržitelné využívání mořských zdrojů a zabraňuje nadměrnému rybolovu.
Podle Arlo Hemphila, zástupce ekologické organizace „Greenpeace“, je toto dohodnutí důkazem toho, že i v těžkých časech, kdy je mezinárodní spolupráce ohrožena, mohou státy najít společný jazyk a dosáhnout významných výsledků.
Dohoda byla schválena v červnu 2023 na zasedání OSN, což znamenalo konec let trvajících sporů o to, jak by měla vypadat. Mezi klíčové otázky patřilo spravedlivé sdílení mořských genetických zdrojů a vytváření chráněných oblastí v otevřeném moři. Nakonec se podařilo dosáhnout konsenzu a vytvořit komplexní mezinárodní právní rámec pro ochranu oceánů.
Dohoda musí být ratifikována alespoň 60 zeměmi, což je obvykle dlouhý proces. Přesto letošní konference v Nice viděla rychlou akci, kdy mnoho států ratifikovalo dohodu okamžitě. Evropská unie se k nim také přidala, což znamená, že i Česká republika a další země EU budou součástí této dohody.
Oceán hraje klíčovou roli v ekologické rovnováze planety, ovlivňuje klima a meteorologické cykly. V jeho vodách žije mnoho vzácných a důležitých druhů, které jsou nezbytné pro naši planetu. Nová úmluva má čtyři hlavní komponenty. Prvním z nich jsou standardy pro hodnocení dopadů na životní prostředí při těžbě zdrojů.
Dalším krokem je stanovení pravidel pro prozkoumání a využívání mořských genetických zdrojů, které mají klíčový význam pro medicínu a kosmetiku. Tyto zdroje zahrnují DNA mořských živočichů, řas a mikroorganismů, které jsou nezbytné pro vědecký výzkum.
Třetím aspektem je systém pro vytváření chráněných mořských oblastí (CMP), což je cíl, který si environmentalisté kladou za cíl od dlouhého období. Tyto oblasti mohou pomoci chránit důležité ekosystémy, jako jsou korálové útesy, a umožňují mořským živočichům prosperovat přirozeně.
Posledním a důležitým prvkem úmluvy je hodnocení dopadů na životní prostředí. Tím se zajišťuje, že jakékoliv plánované činnosti nebudou mít negativní dopady na oceán, a že se včas přijmou preventivní opatření.
Očekává se, že vytváření prvních chráněných mořských oblastí začne podle této dohody koncem roku 2028 nebo 2029. Sice méně než 1,5 % otevřeného moře je dnes chráněno, avšak nové dohody by mohly tento stav zásadně změnit a osvěžit mezinárodní úsilí o ochranu oceánů.
