Objev egyptských paleontologů: Wadisuchus kassabi, mořský krokodýl s dlouhým čenich
Tým egyptských paleontologů učinil pozoruhodný objev v západní poušti Egypta: Wadisuchus kassabi, mořský krokodýl se zvlášť dlouhým čenichem, který žil před přibližně 80 miliony lety. Toto vzácné fosílium poskytuje nové poznatky o rané evoluci Dyrosauridae a potvrzuje, že Severní Afrika hrála klíčovou roli v jejich vývoji – dlouho předtím, než se tito plazi rozšířili po Jižní Americe.
Prehistorický krokodýl s výjimečně dlouhým čenichem
Fosílie, nalezené v blízkosti oáz Kharga a Baris, patří dosud neznámému druhu. Na rozdíl od svých moderních potomků měly dyrosauridi úzký, prodloužený čenich a ostré zuby – ideálně navržené k chytání kluzkých kořistí, jako jsou ryby a želvy. Výzkumníci analyzovali dvě částečné lebky a čtyři čenichové konce jedinců v různých stádiích růstu s využitím CT skenů a 3D modelů. Tyto pokročilé techniky odhalily jedinečné anatomické detaily, jako jsou jemné rozdíly ve struktuře zubů a umístění nosních dírek. Tyto znaky ukazují na postupnou evoluci v jejich kousací síle a potvrzují, že dlouhý čenich se vyvinul už v rané fázi vývojové linie Dyrosauridae.
Severní Afrika, kolébka Dyrosauridae
Objev Wadisuchus kassabi poskytuje důležité indicie o tom, jak se tito mořští krokodýli přizpůsobovali pobřežním prostředím. Fylogenetické analýzy ukazují, že toto je nejstarší známý zástupce Dyrosauridae. Tím se nejen prodlužuje jejich evoluční časová osa, ale také se ukazuje, že jejich rozšíření z Afriky do Jižní Ameriky začalo dříve, než se dosud předpokládalo.
Tato nová forma tvoří klíč k pochopení diverzifikace, paleobiogeografie a vývoje lebky Dyrosauridae. Rovněž zdůrazňuje roli Severní Afriky jako líhně pro ranou evoluci těchto mořských predátorů.
Egypt, pokladnice prehistorických životních forem
Objev, publikovaný v Zoological Journal of the Linnean Society, podtrhuje bohatou paleontologickou hodnotu Egypta. Tato oblast se ukazuje nejen jako okno do minulosti Země, ale také jako klíč k rozluštění historie prehistorických mořských krokodýlů – bytostí, které kdysi ovládly oceány dlouho po vyhynutí dinosaurů.
Když se ohlédnu, uvědomuji si, že můj zájem o Zemi a vědu není novinkou. Od prvního speleologického expedice v 4 letech, přes první ponor s dýchacím přístrojem ve 7 letech, až po hledání fosílií v různých koutech Francie. Můj otec, učitel chemie a nadšenec do potápění, a má matka, první žena potápěčka ve Francii, mě inspirovali k mnoha dobrodružstvím a objevům.
Na objevné cestě po Zemi a jejích mechanismech
Po skončení střední školy byla pokračující vědecká dráha logickým krokem, a bez překvapení jsem se zapsala na univerzitu do oboru geověd. Avšak měl jsem potíže omezit se na jeden konkrétní obor. Během studia jsem se proto seznámila se všemi aspekty geověd: od geodézie po elektromagnetismus, od mineralogie po geologické terénní práce… Bylo úžasné objevovat Zemi a její komplexnost, krásu, sílu a křehkost.
Po dokončení magisterského studia jsem v roce 2011 začala psát disertaci v oboru geodynamiky o vývoji okrajů Austrálie a Antarktidy. Tím, že jsem se zaměřila na seismickou interpretaci, jsem se stala jako detektiv, který dokáže číst černobílé obrázky a odhalit příběhy o deskové tektonice.
Pohled do světa vědy
Vědecký svět je náročný a vyžaduje stoprocentní odhodlání, což je někdy obtížné spojit s novým rodinným životem. Proto jsem učinila těžké rozhodnutí o profesní přeměně a zaměřila se na vědeckou žurnalistiku. Práce ve Futuře mi dává příležitost osvětlit široké veřejnosti různé oblasti geověd, které jsou bohužel stále nedostatečně známy. Je totiž důležité porozumět světu, ve kterém žijeme.
