Objev japonských a jihokorejských fyziků: Vliv slunečních erupcí na plasmosféru Země
Fyzici z Japonska a Jižní Koreje zjistili, že květnové erupce na Slunci v loňském roce způsobily dramatické zmenšení objemu plasmosféry Země, která se zmenšila o 80 % během pouhých devíti hodin od začátku tohoto jevu. V důsledku toho se její hranice snížila z výšky 44 tisíc km na 9,6 tisíc km, což urychlilo příliv částic s vysokou energií do atmosféry Země.
„Sledovali jsme změny v vlastnostech plasmosféry pomocí sondy ‚Arasé‘ a pozemních přijímačů GPS signálů, které byly schopny monitorovat stav ionosféry. Tyto současné pozorování nám umožnily ‚vidět‘ náhlé zmenšení objemu plasmosféry a odhalit důvody, proč se neobvykle dlouho zotavovala po erupcích,“ vysvětlil docent Nagojské univerzity Acuru Siniobori.
Fyzici popisují, že plasmosféra je vnitřní částí magnetosféry Země, která hraje důležitou roli při ochraně atmosféry a povrchu naší planety před přílivem slunečních a kosmických nabitých částic. Během erupcí na Slunci interaguje s nabitými částicemi, což vede k změnám v struktuře a vlastnostech tohoto ochranného vrstvy.
Japonští a jihokorejští vědci poprvé sledovali interakce plasmosféry s rekordně silnými projevem sluneční aktivity, když se 10. a 11. května 2024 na Slunci odehrála série mimořádně silných erupcí. Sonda ‚Arasé‘ se nacházela v ideální poloze na orbitě pro sledování následků srážek výronů sluneční plazmy s ‚magnetickým štítem‘ planety.
Měření provedená vědci, spolu s analýzou dat z pozemní sítě GPS přijímačů, ukázala, že srážka sluneční plazmy s vnitřní magnetosférou Země vedla k výraznému zahřátí oblastí v okolí pólů a také k velmi silnému stlačení plasmosféry. Během pouhých devíti hodin se její vrchní hranice posunula o 34 tisíc km směrem k povrchu Země, čímž se její objem snížil o 80 % ve srovnání s obdobím klidu, což vedlo k výraznému zvýšení přílivu nabitých částic do atmosféry.
Obnovení plasmosféry trvalo čtyři dny, což fyzici spojují se změnami v složení ionosféry, které vznikly v důsledku takzvané negativní bouře – náhlého zahřátí této vrstvy a s ním spojeného snížení koncentrace vodíkových iontů. Dříve vědci ještě nespojovali pomalé zotavování plasmosféry s ‚negativními bouřemi‘, což činí pozorování loňských květnových erupcí na Slunci obzvlášť cennými,“ shrnuli Siniobori a jeho kolegové.
