Objev jedinečného mikroorganismu: Solarion arienae a nová eukaryotická superskupina Disparia
Výzkumný tým z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy přinesl významný objev, když identifikoval vzácný jednobuněčný organismus s unikátní buněčnou stavbou, nazvaný Solarion arienae. Tento organismus se zařazuje mezi několik málo známých linií prvoků, které tvoří zcela novou eukaryotickou superskupinu, známou jako Disparia.
Solarion arienae, mikroskopický prvok o velikosti pouhých několika mikrometrů, byl nalezen v laboratorní kultuře mořských nálevníků na Katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UK. Přestože byl dlouho přehlížen kvůli své malé velikosti, jeho nečekaný objev naznačuje, že může mít velký význam pro porozumění biologii raných eukaryotických buněk.
Vědci, vedení Ivanem Čepičkou a Markem Valtem, provedli detailní analýzy genomu a fylogenomiky, které ukázaly, že Solarion nepatří do žádné z již objevených hlavních linií eukaryot. Jeho jediný známý blízký příbuzný, prvok druhu Meteora sporadica, spolu tvoří nový kmen; tento kmen, spolu s prvoky z kmenů Provora a Hemimastigophora, přispívá k vytvoření nového eukaryotického superskupiny Disparia.
Živá fosilie
Solarion arienae je velmi vzácným obyvatelem světových moří, což se odráží i v jeho přítomnosti v globálních databázích environmentální DNA. Vědci prozkoumali více než 1,8 petabajtu metagenomických dat, přesto byl nalezen pouze sporadicky v sekvenčních datech ze vzorků mořského sedimentu. Tento objev podtrhuje důležitost kultivačních metod při studiu mikrobiálních eukaryot a naznačuje potřebu zkoumat dosud málo prozkoumaná prostředí.
Solarion arienae zaujme svým unikátním vzhledem, zejména ve formě nepohyblivých „sluníčkových“ buněk, z nichž vyrůstají stopkaté celestiosomy. Tyto organely slouží k chytání bakteriální kořisti a byly podrobně zobrazeny pomocí 3D elektronové mikroskopie. Během svého životního cyklu se Solarion také množí ve formě pohyblivých bičíkatých buněk, které mají rovněž unikátní vzhled.
Genetické pozůstatky dávné evoluce
Jedním z nejzajímavějších rysů solarionu jsou jeho mitochondrie, které představují důležitou součást pro výrobou energie. Vědci zjistili, že Solarion si uchoval gen secA, vzácný pozůstatek dávného systému pro přenos proteinů. Tento gen vymizel u většiny dnešních eukaryot, což činí Solarion jedním z mála žijících organismů, kteří tuto primitivní molekulární výbavu stále mají.
Hlavní autoři studie, Ivan Čepička a Marek Valt, zdůrazňují význam tohoto objevu. „Solarion je pozoruhodnou připomínkou toho, jak málo stále víme o rozmanitosti mikrobiálního života. Objev takto evolučně hluboké linie – v podstatě živé fosilie – ukazuje, že klíčové části příběhu eukaryot zůstávají skryté na místech, která jen zřídka zkoumáme,“ dodávají. Tento organismus přináší cenné informace pro studium staré kapitoly buněčné evoluce, kterou vědci dříve rekonstruovali pouze nepřímo.
