Objev nového exoplanety GJ 251 c a jeho potenciál pro život
Astronomové objevili novou exoplanetu, která by mohla výrazně zvýšit šance na nalezení mimozemského života. Planeta s označením GJ 251 c obíhá kolem trpasličí hvězdy, která je vzdálena pouhých 20 světelných let od Země.
„Hledáme takové planety, protože jsou naší nejlepší šancí najít život jinde ve vesmíru,“ vysvětluje Suvrath Mahadevan, profesor astronomie na Penn State University a spoluautor studie o tomto objevu. „Planeta se nachází v obyvatelné zóně, což je správná vzdálenost od její hvězdy, aby na jejím povrchu mohla existovat kapalná voda, pokud má správnou atmosféru.“
Analýza dvacetiletých dat
Mahadevan a jeho kolegové analyzovali data, která byla shromažďována po dobu 20 let z teleskopů po celém světě. Zaměřili se na drobné pohyby hvězdy GJ 251, které způsobily gravitační vlivy planet, jež ji obíhají. Tyto „kmitání“ se projevují v malých Dopplerových posunech ve světle hvězdy.
Nejdříve zlepšili měření již známé vnitřní planety, GJ 251 b, která obíhá hvězdu každých 14 dní.
Kombinace s spektrografy
Tím, že zkombinovali dlouhodobé pozorování s novými vysoce přesnými daty spektrografu Habitable-Zone Planet Finder (HPF), objevili druhý, silnější signál, který se opakoval každých 54 dní – indikaci další, hmotnější planety v systému. Tým také potvrdil tento signál pomocí spektrometru NEID na Kitt Peak National Observatory v Arizoně.
Jaká je struktura GJ 251 c?
Data naznačují, že GJ 251 c má skalní složení podobné Zemi a je téměř čtyřikrát hmotnější. To ji označuje jako „superzemi“. Jednou z největších výzev při hledání vzdálených světů je oddělit signály planety od aktivity její hvězdy. Aby rozlišili mezi signálem a šumem, použili výzkumníci pokročilé modelovací techniky.
Bude možné vidět planetu?
Objev exoplanet, jako je GJ 251 c, vyžaduje vysoce technologické nástroje a složité analýzy dat. Práce je založena na celosvětové spolupráci a vyžaduje především dlouhodobé závazky ze strany zemí, které financují výzkum. Často trvá desetiletí, než jsou k dispozici použitelné výsledky.
Cesta k planetě GJ 251 c
Ačkoliv není možné přímo zachytit nově objevenou planetu současnými přístroji, vědci jsou optimističtí: Nová generace teleskopů se zrcadly o průměru 30 metrů bude schopna analyzovat atmosféru planety a hledat možné chemické stopy života. „Nemůžeme ještě potvrdit, že GJ 251 c má atmosféru nebo život, ale planeta je slibným cílem pro budoucí průzkumy,“ říká Mahadevan. „Učinili jsme vzrušující objev, ale stále je toho mnoho, co se o této planetě můžeme dozvědět.“
Kdy bychom mohli uskutečnit cestu na GJ 251 c?
Mezihvězdná cesta o 20 světelných letech pomocí současných technologií by byla obrovskou časovou výpravou, která by zahrnovala mnoho generací. Konvenční pohony se pohybují pouze v malých zlomech rychlosti světla, což by znamenalo cestovní časy od několika desítek tisíc až po sto tisíc let. Aktuální kosmické plavidlo by potřebovalo přes 18 000 let na překonání přibližně 4,2 světelných let, což by vyšlo na 80 000 let pro 20 světelných let. I ty nejrychlejší současné sondy dosahují pouze zlomku rychlosti světla.
Naděje spočívají v perspektivních technologiích, jako je laserem poháněné sluneční plachtění, které zkoumá iniciativa jako Breakthrough Starshot. Tyto malé, bezpilotní sondy by teoreticky mohly cestovat až 20 procenty rychlosti světla. Ačkoliv by taková cesta stále trvala nejméně jedno století, je to stále v lidsky představitelných časových rámcích. Zvláštní efekt teorie relativity dramaticky snižuje subjektivní cestovní čas astronautů, když se pohybují rychlostmi blížícími se rychlosti světla. Díky dilataci času ubíhá na palubě kosmické lodi čas mnohem pomaleji, takže cestovatelé mohou vzdálenost prožívat v měsících nebo několika letech, zatímco na Zemi uplyne desítky tisíc let.
