Objev starých fosilií naznačuje, že dávní živočichové používali magnetické pole Země k navigaci
Ve fascinujícím odkrytí tajemství, které zaujalo vědce a milovníky biologických záhad, tým výzkumníků z Cambridgeské univerzity a Helmholtzova institutu v Berlíně odhalil fosilie staré 97 milionů let. Ty ukazují, že tajemné bytosti byly schopny se pohybovat pomocí magnetického pole Země, podobně jako moderní systém GPS.
Tento objev otvírá unikátní okno k porozumění starobylým metodám biologické navigace a přepisuje důležitou část historie vývoje migrujících živočichů na naší planetě. Fosilie nalezené na dně oceánu nesou stopy schopnosti prehistorických bytostí využívat magnetické pole Země k určení svých poloh a pohybu na velké vzdálenosti, což se podobá biologickému GPS moderní doby.
Magnetické fosilie představují malé zbytky dávných bytostí, jejichž identita zůstává zatím neznámá, ale odhalují pokročilou navigační metodu. Analýzy ukázaly, že tyto starobylé bytosti spoléhali na magnetické pole Země, podobně jako to dělají některé moderní zvířata, jako jsou ptáci a mořské želvy. Richard Harrison, spoluautor výzkumu z Cambridgeské univerzity, uvedl, že tyto výsledky dokazují schopnost starých k organismů na přesnou navigaci i v nepřítomnosti vizuálních orientačních bodů v dávných oceánech.
Tým použil techniku magnetické tomografie k mapování vnitřní struktury magnetických prvků fosilií, což vědcům umožnilo prozkoumat, jak se magnetické pole uvnitř těchto organismů uspořádalo. Claire Donnelly, vědkyně z Max Planck Institutu, uvedla, že tato technika odhalila tajemství starobylé biologické navigace způsobem, který nebyl dříve možný, a že výsledky poskytují cenný pohled na to, jak se zvířata pohybovala před miliony lety.
Přes značný pokrok v analýze však zůstává identita organismů, které tyto fosilie vytvořily, záhadná. Vědci se domnívají, že by mohly pocházet z mořských hadů nebo jiných migrujících bytostí, které byly schopné překonávat dlouhé oceánské vzdálenosti. Studie naznačuje, že tyto starobylé zvířata mohla patřit k prvním bytostem, které vyvinuly pokročilý smysl pro magnetismus, což jim pomohlo přežít a navigovat.
Harrison zdůrazňuje, že tento objev poskytuje pohled na evoluci, která přeměnila jednoduchý smysl pro magnetismus u mikroskopických organismů na pokročilé a složité navigační systémy využívané většími zvířaty. To přispívá k lepšímu porozumění tomu, jak se biologické navigační schopnosti vyvíjely po miliony let.
Tento objev osvětluje důležitost magnetické navigace pro biologické přežití dávných organismů a posiluje naše chápání toho, jak interagoval život s magnetickými poli Země od prehistorických časů.
