Obrovský objev mezi astronomy: Tuner spojující Sluneční soustavu s jinými hvězdami
Vědci učinili překvapující objev, který by mohl zásadně změnit naše chápání Sluneční soustavy. Byli by mohli objevit tunel z horké a řídké plasmy, který spojuje náš systém s dalšími blízkými hvězdami. Dosud jsme si mysleli, že kolem Sluneční soustavy je rozsáhlý prázdný prostor, ale toto zjištění naznačuje mnohem složitější strukturu.
Vědecký objev, který předefinuje naši Sluneční soustavu
Astronomové již dlouho vědí, že Sluneční soustava se nachází v oblasti známé jako Horká místní bublina, což je obrovská plynová dutina, která se rozprostírá přibližně 300 světelných let daleko. Tato oblast se vytvořila před miliony let, když série supernov uvolnila dostatek energie k ohřátí mezihvězdného plynu a vytvoření zóny nízké hustoty a vysokých teplot.
Dříve se předpokládalo, že tato bublina je jakousi izolovanou slupkou. Nová data získaná pomocí rentgenového teleskopu eRosita v kombinaci s předchozími měřeními satelitu ROSAT však naznačila mnohem dynamičtější scénář.
Vědci zjistili, že bublina je protkána kanály plasmy, které se zdají fungovat jako kosmické pasáže směrem do jiných částí vesmíru. Například jeden z těchto kanálů směřuje ke konstelaci Kentaur, zatímco další míří k Psi Velikému. Podle studie by obě struktury mohly tvořit součást sítě tunelů spojících zóny horkého plynu a mezihvězdného prachu.
Velký kosmický tunel spojující vesmírné oblasti
Astronomové tyto kanály popisují jako mezihvězdné potrubí z ionizované plasmy. Jejich původ sahá k násilným procesům, které provázejí supernovy, a jsou schopny posunout a formovat mezihvězdný plyn během milionů let.
Objev také oživil starou teorii, podle které mezihvězdný prostor není jednolitým vakuem, ale sítí propojených dutin. Až dosud nebyla k dispozici dostatečná technologie pro potvrzení této teorie, ale pozorování eRosity poskytlo jasné důkazy o existenci těchto struktur, které by mohly ovlivnit způsob, jakým se kosmické paprsky a částice pohybují v naší galaxii.
Důkaz, že naše Sluneční soustava je živější, než se zdá
Daleko od toho, aby byla prázdným prostorem, je okolí Slunce prostředím neustálé změny. Horká místní bublina je pozůstatkem řetězce supernov, které transformovaly okolní hmotu a vytvořily krajinu plynu, prachu a magnetických polí.
K tomu je třeba připočíst výzkumy z Max Planckova institutu, které naznačily, že tepelný tlak v této oblasti Sluneční soustavy je nižší, než se předpokládalo. Jednou z hypotéz je, že se to může stát proto, že určité směry jsou otevřené, přesně tam, kde se rozprostírají tyto tunely plasmy.
