Planeta 9 v naší sluneční soustavě: Velikost Neptunu a více
Před dvaceti lety se ve školách učilo, že sluneční soustava se skládá z devíti planet. Po degradaci Plutonu v roce 2006 se počet planet snížil na osm. Nové astronomické výzkumy však naznačují, že se počet těles obíhajících kolem naší hvězdy může opět zvýšit díky aktuálnímu objevování tajemného „Planety 9“. O jeho existenci se teoretizuje po poslední desetiletí a nyní se zdá, že byly nalezeny nepřímé důkazy o jeho přítomnosti.
Tým mezinárodních výzkumníků z Kalifornského technologického institutu, vedený astronomem Terrym Longem Phanem, tvrdí, že našli „nejsolidnějšího kandidáta na Planetu 9“. Tento těleso z ledu, kamene a plynu je hmotnější než Neptun – má mít hmotnost desetinásobně vyšší než Země – a nachází se na velmi excentrické dráze 400 astronomických jednotek (AU) od Slunce. To odpovídá 90 miliardám kilometrů od naší hvězdy.
Pro svou výzkumnou činnost specialisté provedli „srovnání dvou studií oblohy v dalekém infračerveném záření s dvacetiletým odstupem“, potvrzují astrofyzici. Z analýzy dat ze Satelitu infračervené astronomii (IRAS), vypuštěného v roce 1983, a zařízení AKARI, které fungovalo mezi lety 2006 a 2011, vznikla možnost detekce „objektů, které vykazují jemný pohyb očekávaný pro tak vzdálenou planetu“.
„Využili jsme časový odstup k detekci očekávaného orbitálního pohybu Planety 9, který je odhadován přibližně na tři úhly za rok,“ vysvětlují odborníci. Vzdálenost 90 miliard kilometrů, která dělí tento objekt od Slunce, mu umožnila zůstat dosud skrytým. „Na takovou vzdálenost není divu, že byl objekt po tak dlouhou dobu ukryt před přímým odhalením,“ dodává tým vedený Terrym Longem Phanem.
Aby se zjistila jeho existence, bylo by třeba přímé pozorování. Jakmile se určí poloha kandidáta, delší expozice současnými velkými optickými teleskopy ho dokáže detekovat. Nicméně zůstává otázka, proč má tak vzdálenou dráhu, když se jedná o masivní objekt. Jedna z možností naznačuje, že se mohl formovat mnohem blíže k Slunci, ale byl vyhnán gravitačními interakcemi s jinými gigantickými planetami jako Saturn nebo Jupiter.
Dokonce existuje možnost, že Planeta 9 byla původně tělesem z jiného systému, které bylo zachyceno naším slunečním systémem a od té doby obíhá excentricky kolem Slunce. Skupina astrofyziků z Kalifornského technologického institutu však varuje, že statisticky existují problémy s tímto modelem.
Mezi klíčové rysy určující planetu patří: obíhání kolem centrální hvězdy, kulový tvar díky vlastní gravitaci a dostatečná velikost, aby se vyčistil její okolí. Tyto prvky budou nutné potvrdit až při přímém pozorování, protože zatím existují pouze náznaky.
Analýza 51 transneptunských objektů (TNO) v Kuiperově pásu také naznačuje, že někteří z nich nezměnili své dráhy po miliardy let. Tento fenomén by mohl být způsoben existencí jiného masivního světa, což by dávalo smysl v kontextu mnoha těles obíhajících kolem naší hvězdy podél roviny sluneční soustavy.
V současnosti se vědecký svět opět soustředí na Planetu 9. Před deseti lety – v roce 2016 – byla její existence oficiálně navržena. Výzkumníci Michael Brown a Konstantin Batygin z Kalifornského technologického institutu chtěli vysvětlit neobvyklé seskupení orbitálních objektů v Kuiperově pásu, včetně trpasličí planety Sedna.
V posledních letech se počet objektů vykazujících excentrické orbitální vzory a sklon zvýšil na 19. Tím se teoretizace o existenci této planety stává stále více relevantní. Vědci pokračují ve výzkumu a doufají, že s novými teleskopy, jako je Vera Rubin, se jim podaří tuto záhadu rozluštit.
Další výzkumy a investice do astronomických technologií nám mohou přinést odpovědi na tuto fascinující otázku naší sluneční soustavy.
