Po zklamání na klimatickém summitu v Brazílii: Odstavení fosilních paliv zůstává tabu
Po nedávném klimatickém summitu v Belému panuje rozčarování. Hostitelská země Brasilie měla velká očekávání a doufala v konkrétní kroky k boji proti klimatickým změnám, a to i bez účasti Spojených států. Nicméně, výsledky summitu zůstaly za těmito očekáváními daleko pozadu.
Na klimatickém summitu v Amazonském regionu se nepodařilo učinit významné pokroky v boji proti dalšímu oteplování planety. Rozdíl mezi cíli jednotlivých států a cílem maximálně 1,5 °C oteplení zůstává alarmující. Konečná deklarace summitu se ani jednou nezmínila o plánu na zastavení fosilních paliv, což je klíčové pro uzavření tohoto rozdílu.
I přes to, že dvoutýdenní jednání přinesla některé úspěchy v oblasti adaptace na klimatické změny, očekávání mnoha delegátů byla silně zklamána. Evropská unie, která neúspěšně prosazovala plán na snížení fosilní energie, a ostrovní státy přišly se zprávou, že limit 1,5 °C je otázkou přežití. Hostitelská země, Brasilie, měla ambici učinit z této klimatické konference „Cop of Action“ a „Cop of Truth“. Očekávání, že se země konečně vydají na cestu k řešení klimatických problémů, nebyla naplněna.
Rozdíl v emisních cílech
Už před summitem bylo jasné, že stávající emisní cíle jednotlivých států nejsou dostačující, aby udržely oteplení pod 1,5 °C. I když byla představena „Belémská mise k 1,5 °C“, konkrétní kroky ke zmenšení rozdílu mezi cíli a realitou chybí. V konečné deklaraci se závazně zmínilo pouze o tom, že země by měly přehodnocovat své cíle dříve než každých pět let. Podle Davida Waskowa z World Resources Institute to ukazuje na „mezeru v řešení této mezery“.
Fosilní paliva jako hlavní problém
Ve světě, kde fosilní paliva tvoří většinu emisí, je znepokojivé, že se během summitu téma přechodu od fosilních paliv opět neprojevilo jako prioritní. V Belému se 80 států, včetně Nizozemska, dohodlo na vypracování mapy cesty k ukončení používání fosilních paliv. Ačkoli se to v úvodním návrhu konečné deklarace objevilo, v posledním návrhu byla tato zmínka zcela odstraněna. Je zřejmé, že i samotný začátek procesu odstavení fosilních paliv zůstává pro země produkující ropu velmi obtížný.
Více peněz na adaptaci
EU nakonec souhlasila s konečnou deklarací, aby nezablokovala pokrok v jiných klimatických otázkách. Zejména v oblasti adaptace se dosáhlo důležitého pokroku a EU klade důraz na zajištění větších investic na zvýšení rezilience chudších zemí. Cíl je stanoven na 120 miliard dolarů ročně od roku 2035, což by mělo přispět k ochraně těchto států před důsledky klimatických změn.
Kritika a očekávání
Kritici, jako například experti z organizací Oxfam a ActionAid, vyjadřují zklamání nad nedostatkem konkrétních závazků ze strany bohatých zemí ohledně klimatu. Rozvojové země, které jsou nejvíce zasažené klimatickou krizí, by podle nich měly dostávat jasné instrukce a závazky pro klimatfinancování.
Na závěr je třeba dodat, že klimatický summit v Brazílii zanechal silný pocit zklamání a mnohá očekávání zůstala nenaplněná. Výsledek akce nepřinesl konečná řešení pro zásadní problémy spojené s klimatickými změnami, zejména v oblasti fosilních paliv.
