Pokles rozlohy Kaspického moře o 36 tisíc kilometrů čtverečních
Ke dni září 2025 dosáhla průměrná hladina Kaspického moře u břehů Kazachstánu hodnoty minus 29,31 metru, přičemž za posledních osmnáct let se jeho povrch zmenšil o 36 tisíc kilometrů čtverečních. Jaké ekologické a ekonomické důsledky má vysychání moře? Odborníci sdíleli své názory a návrhy s agenturou Kazinform.
Podle údajů poskytnutých Kazgidrometem byla v září letošního roku průměrná hladina moře na severovýchodě, kde se nachází kazachstánské monitorovací stanice, minus 29,15 metru, zatímco na východě to byla minus 29,46 metru. Průměrně na celém území Kazachstánu hladina dosahuje minus 29,31 metru. V porovnání s minulým rokem hladina Kaspického moře klesla – na severovýchodě o 20 centimetrů a na východě o 17 centimetrů.
Monitorování probíhá na stanicích a místech na severovýchodě v Pešné a Kulaly a na východě ve Fort-Ševčenkov, Aktau a Fetisově. V důsledku poklesu hladiny se zmenšila plocha vodní plochy moře, přičemž zejména severovýchodní část zažívá rapidní ústup. Podle Ruského státního oceánografického institutu se mezi lety 2006 a 2024 rozloha povrchu moře snížila o 36,6 tisíce kilometrů čtverečních – z 392,3 tisíce na 355,7 tisíce kilometrů čtverečních. V tomto období klesla hladina Kaspického moře v kazachstánské části o 2,13 metru (z – 27,07 m na – 29,20 m).
Severovýchodní část Kaspického moře se tedy rychle prohlubuje. V Kazachstánu ustoupila pobřežní linie místy o 30-35 kilometrů. Nejvíce zasaženými regiony jsou severovýchodní část Kaspického moře, delta řeky Ural (Žajyk) a pobřeží Mangištawské oblasti.
Život se v Túpkaraganovém okrese Mangištawské oblasti, ředitel regionálního zastoupení Republikanické asociace rybářství a akvakultury Qazaq Balyk Daniar Akimžanov, vyjádřil, že v důsledku vysychání moře utrpěli obyvatelé pobřežních oblastí. „Na místech, kde rybáři obvykle lovili ryby, voda ustoupila a některé oblasti dokonce úplně vyschly. Zejména břehy Karadzhanbasu a Buzachi vyschly. Vzhledem k ústupu moře některé druhy ryb změnily své migrační trasy a vzdálily se od břehu. Nejplytší část Kaspického moře je na území Kazachstánu, což s sebou nese i ekonomické potíže. Je obtížné přistávat a odplouvat lodím, které přepravují náklady. Například se plánuje prohloubení plavební dráhy k nalezišti Kashagan, což přímo ovlivňuje místa rozmnožování ryb. Ty znovu změní směry migrace. Na veřejných slyšeních jsme hovořili o tom, že severní Kaspické moře je „potravinovou základnou“ moře. Prohloubení dna povede k obrovským následkům: zvýší se počet zahynulých ryb. Již nyní umírají vodní ptáci, ryby a tuleni,“ zdůraznil Daniar Akimžanov.
Na pokyn hlavy státu byl letos v Aktau založen Kazachstánský vědecko-výzkumný institut Kaspického moře. Jak uvedl vedoucí institutu Serik Akhmetov, brzy budou provedeny výzkumy kolísání hladiny moře, vlivu vysychání na mořský ekosystém, flóru a faunu, druhové složení ryb (ichthyofaunu) a příčiny masového úhynu tuleňů. Dále se plánuje vypracování metod a technologií na ochranu biologických zdrojů a rybích zásob, analýza klimatických změn a jejich vliv na ekosystém a biodiverzitu Kaspického moře. V institutu budou pracovat klimatologové, hydrologové, oceánologové, hydrochemici a hydrobiologové. Avšak existuje akutní nedostatek specialistů právě v oblasti oceánologie a mořské hydrobiologie.
Dr. PhD, profesorka Kaspického univerzity technologií a inženýrství pojmenované po Š. Esenovovi Samal Syrlybekkyzy uvedla, že vedení Institutu Kaspického moře navrhlo univerzitě otevřít magisterský program v oblastech „Oceánologie“ a „Hydrobiologie“. „Obdrželi jsme dopis s návrhem otevřít magisterské programy v těchto předmětech. Plánujeme propojit oblasti „hydrobiologie“ a „oceánologie“. Dokumenty se připravují, abychom mohli začít přijímat studenty již v příštím akademickém roce,“ objasnila Samal Syrlybekkyzy.
Předseda regionálního ekologického výboru asociace ECOJER Adilbek Kobybakov vypracoval koncept veřejné iniciativy „Kaspické moře – moje moře!“. Podle jeho slov je Kaspické moře na pokraji zániku v důsledku masivního znečištění, průmyslového využívání zdrojů a poklesu hladiny vody. Tento krizový stav ohrožuje ekosystém moře, živé organismy a budoucnost milionů lidí pěti přímořských států, a jeho důsledky mohou mít globální dosah. Pokud nebudou přijata konkrétní opatření, může Kaspické moře sdílet osud Aralského moře, varuje ekolog.
Iniciativa „Kaspické moře – moje moře“ předpokládá dobrovolnou realizaci projektu v každé z přímořských zemí – Ázerbájdžánu, Íránu, Kazachstánu, Rusku a Turkmenistánu. Můžeme to nazvat svazem, koalicí komunit, aktivistů a ochránců přírody, kteří usilují o zlepšení stavu ekosystému Kaspického moře. Je to výzva k činnosti – k ochraně životně důležitých zdrojů, k posílení hlasu komunit a zainteresovaných stran po celém regionu Kaspického moře,“ poznamenal Kobybakov.
Tato iniciativa je zaměřena na rozvoj globálního hnutí „Zachraňme Kaspické moře“ na místní úrovni a podporuje realizaci ustanovení Rámcové úmluvy o ochraně mořského prostředí Kaspického moře (Teheránská úmluva) ve všech přímořských zemích. „Pokud se ve všech pěti zemích objeví podobné iniciativy a každý člověk si uvědomí – ‚Kaspické moře je moje moře‘, pak můžeme dosáhnout výsledků. Další můj návrh je změnit datum oslav Mezinárodního dne Kaspického moře. Nyní ho slavíme 12. srpna, kdy jsou školáci a studenti na prázdninách, a mnoho lidí je na dovolené. Aby to mělo větší efekt a veřejnou odezvu, mělo by se konat v aktivnějším období roku. Proto navrhuji přesunout to na 25. září – Světový den moře. To by bylo užitečné nejen pro Kazachstán, ale i pro všechny pěti přímořské státy,“ uvedl Adilbek Kobybakov.
Dříve jsme informovali, že v Mangištawské oblasti se plánuje prohloubení vodního odběrového kanálu v důsledku poklesu Kaspického moře.
