Jahody patří k nejoblíbenějším plodinám na českých zahradách. Přesto se často stává, že jahodníky rostou jakoby bez chuti, plody jsou malé nebo jich je prostě málo. Na první pohled všechno vypadá v pořádku – půda, slunce, zalévání. Ale pak přijde ta nepříjemná realita: jahodníky prostě nejsou tak plodné, jak jste čekali. Nedávno jsme dostali tip od souseda a trochu se do toho ponořili – a narazili na zajímavý problém, který může být kořenem vašich potíží.
Co obvykle nehrozí, ale může zabít jahodní úrodu?
Většina zahrádkářů hlídá zásadní věci – škůdce, počasí, kvalitu půdy. Často však zapomínají na správnou péči o kořenový systém. Tady totiž bývá problém s největší pravděpodobností. Naše jahodníky mají specifické nároky – chtějí být v takové půdě, která není ani přemokřená, ani vysušená. Ale zejména se trpí, když dojde k přemnožení rhizomorf hub, konkrétně verticillium. Tahle houba není úplně na očích a ne každý ji zná, ale dokáže zničit kořeny a zastavit růst.
Jak poznat, že máte problém s kořeny?
- Jahodníky vám sice kvetou, ale plodů je čím dál míň.
- Listy žloutnou a někdy mají skvrny – což ale může klamat.
- Po vykopání rostliny zjistíte, že kořeny jsou hnědé, měkké nebo dokonce černé.
Měsíce třetí zpátky jsem to taky neviděl – ale když jsem se podíval hlouběji, zjistil jsem, že jednoduchá obměna půdy a odstranění nemocných kusů může zázraky udělat. Navíc se vyplatí kontrola pH. Jahody totiž nemají rády silně kyselou ani příliš zásaditou půdu – ideál je lehce kyselá (pH 5,5 až 6,5). U nás v Brně tohle bývá problém právě na některých zahradách, kde třeba před těmi lety jezdila chemie od zemědělských firem.
Co s tím teď můžete dělat vy?
- Zkontrolujte kořeny – vykopejte pár rostlin a prohlédněte je.
- Odeberte nemocné kusy – nezapomeňte je spálit, hniloba se šíří snadno.
- Úprava půdy – zkuste přidat kompost nebo rašelinu, případně dolomitický vápenec, pokud je pH moc nízké.
- Výběr odrůd – některé nové české odrůdy jsou odolnější proti houbám, a to může pomoci.
- Nezalévejte přehnaně – jahody nesnášejí přemokření, což škodí kořenům.
V našem chatu na zahrádkářských fórech se navíc často probírá, že jahodníkům neprospívá ani silný stín. To sice známe, ale někdy to vyřešíte posunutím záhonu jen o pár metrů. Můj soused z Prahy si tímhle prošel a letos má opravdu pěkné plody. Asi je to všechno o tom pozorování – a taky štěstí, ale možná taky o tom, co už jsme pro ně dělali předtím špatně.
Jaké jsou vaše zkušenosti s jahodníky? přidáte do komentářů, co u vás zafungovalo?
Určitě to stojí za zkoušku – zkontrolovat kořeny, zamyslet se nad půdou a pH, a přestat jahodníkům nechtěně škodit. Nezaručuju, že to funguje na 100 %, ale stojí to za to vyzkoušet. A třeba i vy objevíte jiný důvod, který všichni přehlížíme.
Víte co? Příště možná napíšu víc o tom, jak na domácí výsadbu jahodníků s minimem chemie – protože i já se stále učím…
