Prosincový měsíc a jeho superúplněk
Prosincový úplněk, přezdívaný jako „studený měsíc“, se letos na obloze jeví jasnější a větší než obvykle. Důvodem je, že se Měsíc nachází v blízkosti Země, což přispívá k jeho optickému zvětšení. Jak vysvětluje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, Měsíc se pohybuje po eliptické dráze kolem naší planety, což znamená, že se někdy nachází blíže a někdy dále.
Optický klam a naše vnímání
I když se Měsíc jeví větší, rozdíl není výrazný. Dušek přirovnává tento jev k porovnávání velikosti dvacetikoruny a padesátikoruny ze vzdálenosti několika metrů. Hlavní roli při pozorování hraje optický klam, kdy náš mozek porovnává velikost Měsíce s objekty na obzoru. Tím vzniká dojem, že je obrovský. Podle astronoma Petra Horálka z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity je úhlově největší úplněk pouze asi o patnáct procent větší než ten úhlově nejmenší.
Čtyři superúplňky v řadě
Letos bude prosincový superúplněk už třetí v řadě. Superúplňky se běžně objevují tři až čtyři za rok, ale je vzácné, když následují tři po sobě. V minulých měsících lidé mohli pozorovat Lovcův měsíc v říjnu a Bobří superúplněk v listopadu. V lednu se přidá další, přezdívaný Vlčí.
Kdy a jak pozorovat
Prosincový superúplněk vyjde ve čtvrtek před čtvrtou hodinou odpoledne a zapadne v pátek po půl deváté ráno, což nabízí dostatek času na pozorování. Očekává se však, že ve čtvrtek bude většinou zataženo a na některých místech může dokonce pršet.
Největší superúplňky v historii
- Nejblíže Zemi byl Měsíc v novodobé historii 14. listopadu 2016, kdy se přiblížil na vzdálenost 356 509 kilometrů.
- Tento rekord by měl být překonán 25. listopadu 2034, kdy se Měsíc dostane na vzdálenost 356 445 kilometrů.
