Původ anakond: Tajemství starobylých obřích hadů
O původu anakond (Eunectes) a jejich ohromných rozměrech toho zatím není mnoho známo. Fosilní záznamy této polokapavé skupiny a hadů obecně jsou obzvlášť chudé, což je způsobeno tím, že žijí v horkých a vlhkých prostředích, kde se pozůstatky rychle rozkládají a kyselé půdy rozpouštějí kosti.
Na severu Jižní Ameriky však existuje několik míst, která zachovávají bohaté záznamy o zvířatech, jež zde žila před miliony let. Jedno z takových míst se nachází v Urumacu, v severozápadním rohu Venezuely, a v posledních letech zde byly nalezeny bohaté fosilní nálezy, včetně pozůstatků nějakých z nejranějších anakond.
V rámci nové studie tým vedený univerzitou v Cambridge analyzoval 183 fossilizovaných obratlů anakond, které patřily nejméně 32 různým hadům. Zjistili, že tato skupina dosáhla svých maximálních rozměrů asi před 12,4 miliony let během středního miocénu.
Podle kombinace měření fosilií a metody známé jako „rekonstrukce ancestrálního stavu“, která používá vlastnosti živých druhů k odhadu charakteristik vyhynulého společného předka, tým zjistil, že rané anakondy měřily přibližně 5,2 m na délku. Zelená anakonda, nejobjemnější had na světě a potomek anakond analyzovaných v této studii, se průměrně pohybuje od 4 do 5 m, přičemž se předpokládá, že větší jedinci žijí v hloubkách a méně přístupných oblastech tropické Jižní Ameriky.
„Měření fosilií ukázalo, že anakondy vyvinuly velkou tělesnou velikost krátce poté, co se objevily v tropické Jižní Americe kolem před 12,4 miliony lety, a jejich velikost se od té doby nezměnila,“ říká Andrés Alfonso-Rojas, doktorand na katedře zoologie Univerzity v Cambridge a hlavní autor nedávné studie.
Zajímavé je, že anakondy vyvinuly gigantismus vedle řady dalších plazů, včetně 12m dlouhého kajmana Purussaurus a 3,2m dlouhé brakické želvy Stupendemys. Na rozdíl od těchto obrovských plazů, které dosáhly své maximální velikosti během miocénu, než vyhynuly a byly nahrazeny menšími příbuznými v pliocénu, anakondy přežily a zůstaly obry.
Alfonso-Rojas vysvětluje, že tým byl svými výsledky překvapen, protože očekával, že rané anakondy budou větší než ty dnešní. „To je překvapivý výsledek, protože jsme očekávali, že starověké anakondy budou sedm nebo osm metrů dlouhé. Ale nemáme žádné důkazy o větším hadu z miocénu, kdy byly globální teploty vyšší.“
Místo toho, aby došlo ke zmenšení tělesné velikosti v reakci na ochlazující klima, jako se to stalo u jiných živočichů žijících v mokřadech severní Jižní Ameriky, anakondy zůstaly obrovské. Podle Alfonso-Rojase mohl být původ gigantismu u anakondů podmíněn vzestupem teploty během miocénu a přítomností rozsáhlého ekosystému mokřadů plného různorodé kořisti, ale proč zůstaly tak obrovské i poté, zůstává záhadou.
Objev dalších fosilií anakond z mezidobí bezpochyby pomůže Alfonso-Rojasovi a dalším osvětlit tuto záhadnou skupinu.
