Rafael Yuste: Revoluce v neurovědách a ochrana neuropráv
Rafael Yuste, ředitel Centra neurotechnologie na Kolumbijské univerzitě a zakladatel iniciativy BRAIN, se považuje za jednu z nejrespektovanějších postav v oblasti neurověd. V jeho nové knize El cerebro, el teatro del mundo (Mozek, divadlo světa) se s mistrovstvím věnuje fascinaci tímto orgánem, který máme v hlavě – šedé hmotě vážící pouhých kilo a půl. Jaké možnosti a otázky ohledně mozku se před námi otevírají?
Podle Yusteho je mozek možná nejsložitější biologický systém, který existuje. Ačkoliv jsme za posledních více než sto let – od doby Santiago Ramóna y Cajala – udělali pokroky v zastavení neurón po neurónu, stále zůstává spousta otázek nezodpovězených, zejména jak neurony tvoří složité neuronové sítě.
„Nacházíme se na začátku revoluce v neurovědách,“ říká Yuste. „Zatímco jsem my, vědci, shromáždili značné množství znalostí na molekulární a buněčné úrovni, stále nám chybí pochopení toho, jak tyto neurony komunikují v celých sítích.“
Naše úsilí v porozumění mozku a vědomí se potkává s jedním z nejzásadnějších otázek: „Je tajemství vědomí otázka, kterou věda může zodpovědět, nebo zůstane navždy záhadou?“ Yuste věří, že vědomí se dá vědecky chápat. Jeho teorie nazvaná „teatro del mundo“ navrhuje, že mozek modeluje naši realitu a že vše, co prožíváme, je reprezentováno neuronovými vzory uvnitř nás.
Dalším zajímavým tématem, které rozproudilo debatu mezi neurovědci a filozofy, je svobodná vůle. Někteří Yusteovi kolegové, jako například Robert Sapolsky, dokonce popírají její existenci. Yuste však tvrdí, že svobodná vůle vychází z komplexních neural circuits a že většina informačního zpracování se odehrává na nevědomé úrovni.
„Když se s něčím rozhodujeme, věříme, že rozhodujeme svobodně, ale ve skutečnosti je to ovlivněno celym předchozím procesem v našem mozku,“ shrnuje.
Yuste pokračuje ve zkoumání, jak nám mozek pomáhá chápat realitu, a zejména jak je ovlivněn technologií rozvoje neuronových práv. V souladu s jeho hypotézou se věnuje etice a otázkám ochrany soukromí v doba rychlého rozvoje neurotechnologií a umělé inteligence.
Podle Yusteho je dnes největší hrozbou otázka mentální soukromí. „Neurotechnologie se naprosto rapidně vyvíjejí, a spojují-li se s umělou inteligencí, je možné odhalit velmi osobní aspekty našeho myšlení.“ Mnoho z těchto technologií, jako bezdrátové zařízení na měření mozkových vln, je na trhu a často postrádají důkladné regulace.
Aby se ochránila práva jednotlivců, vyzývá Yuste ke vzniku právních a etických rámců. „Měli bychom se ujistit, že neurotechnologie budou používány pro všeobecné dobro, aniž by byly ohroženy lidské práva,“ vysvětluje.
Yuste se rovněž zabývá možnostmi vznikající regulace a ochrany neuropráv, které by měly platit nejen v Chile, ale i v USA a další zemích. „Když lidé chápou, co je v sázce, je mnohem snadnější přesvědčit zákonodárce, aby se zapojili do ochrany těchto práv.“
V zásadě je Rafael Yuste optimistou. Věří, že s prohlubujícím se chápáním mozku můžeme očekávat revoluční změny ve společnosti. Tak jako v renesanci, kdy nové znalosti vedly k kulturním, sociálním a politickým revolucím, tak i dnešní neurovědy mají potenciál zásadně ovlivnit naši budoucnost.
