Regulace umělé inteligence v Evropské unii: Klíčový obrat
Uplatnění Aktu o umělé inteligenci Evropské unie dosáhlo kritického bodu. Tento akt stanovuje pravidla pro využívání AI systémů v rámci EU. Oficiálně vstoupil v platnost 1. srpna 2024, i když různá pravidla nabývají účinnosti v různých termínech.
Evropská komise nyní navrhla odložení některých částí zákona až do roku 2027. Tento krok následuje po intenzivním tlaku ze strany technologických společností a vlády Trumpa.
Pravidla obsažená v tomto aktu se zakládají na rizicích, které AI systém představuje. Například systémy AI s vysokým rizikem musí být velmi přesné a musí mít lidský dohled. Tato pravidla se měla vztahovat na společnosti vyvíjející vysokorizikové AI systémy, které představují „vážná rizika pro zdraví, bezpečnost nebo základní práva“, od srpna 2026, nebo o rok později. Nyní však organizace, které tyto technologie nasazují, jako je analýza životopisů nebo posuzování žádostí o půjčky, nebudou spadat pod ustanovení zákona až do prosince 2027.
Navrhované odložení je součástí revize digitálních pravidel EU, včetně předpisů o ochraně osobních údajů a legislativy o datech. Nová pravidla by mohla přinést výhody podnikům, včetně amerických technologických gigantů, a kritici je nazývají „ústupkem“ digitální ochraně. EU tvrdí, že její „jednodušší“ pravidla pomohou „evropským podnikům růst a zůstat na špičce technologií, přičemž zároveň podporují nejvyšší standardy základních práv, ochrany dat, bezpečnosti a spravedlnosti v Evropě“.
Negativní reakce na tyto návrhy odhaluje transatlantické nesoulady týkající se efektivního řízení používání AI. První mezinárodní projev místopředsedy JD Vance v únoru 2024 poskytuje užitečný pohled na současný postoj americké administrativy k regulaci AI.
Vance uvedl, že nadměrná regulace sektoru by mohla „zabít transformační průmysl právě ve chvíli, kdy se rozjíždí“. Také kritizoval regulace EU týkající se AI, jako je Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a Zákon o digitálních službách (DSA). Dále tvrdil, že pro menší firmy „se orientace v GDPR rovná neustálým nákladům na právní dodržování“.
Přidal, že DSA vytváří zátěž pro technologické společnosti, nutí je odstraňovat obsah a kontrolovat „takzvané dezinformace“. Vance také slíbil, že USA neakceptují „zahraniční vlády, které … zpřísňují pravidla“ na americké technologické společnosti.
Do srpna tohoto roku zahájila administrativní linie Trumpa svou vlastní ofenzívu v oblasti politiky AI, včetně plánu na urychlení inovací v AI a národní infrastruktury AI. Byly oznámeny výkonné příkazy k zjednodušení datové infrastruktury, podpoře exportu amerických technologií AI a prevenci toho, co administrativa považuje za potenciální zaujatost ve federálním nákupu a normách AI.
Byla také vyžadována deregularizace, vývoj otevřeného zdroje (kde je kód AI systémů k dispozici pro vývojáře) a „neutralita“. Poslední z těchto bodů se zdá znamenat odpor vůči tomu, co Bílý dům považuje za „woke“ či restriktivní modely vládnutí.
Kromě toho prezident Trump kritizoval Zákon o digitálních službách EU a hrozil dodatečnými sazbami v reakci na další pokuty či omezení na americké technologické společnosti. Odpovědi EU se lišily. Zatímco někteří politici byli údajně šokováni, jiní připomněli americkým lídrům, že evropské zákony platí stejně pro všechny společnosti, bez ohledu na jejich původ.
Jak tedy lze překlenout tuto propast nad politikou AI? V březnu 2025 se na Univerzitě Severní Karolíny v Chapel Hill sešla skupina interdisciplinárních akademiků z USA a Německa – od oblasti počítačových věd po filozofii. Jejich cílem bylo řešit sérii otázek týkajících se stavu transatlantického řízení AI a pochopit vyvíjející se technologické vyjednávání mezi USA a EU.
Odpor dojednání byl shrnut ve politikém dokumentu. Akademici vnímali kombinaci sil inovační síly USA a ochran lidských práv EU jako klíčovou pro řešení naléhavých výzev při navrhování AI systémů, které prospívají společnosti.
V politickém dokumentu se uvádí: „Propojená povaha vývoje AI činí izolované regulační přístupy nedostatečnými. AI systémy jsou nasazovány globálně a jejich dopady se šíří mezinárodními trhy a společnostmi.“
Hlavní výzvy identifikované v dokumentu zahrnují algoritmickou zaujatost (kde systémy na bázi AI upřednostňují určité části společnosti nebo jednotlivce), ochranu soukromí a narušení trhu práce (včetně, ale nejen, krádeže duševního vlastnictví). Dále se zmiňuje koncentrace technologické moci a nepříznivé ekologické důsledky vyplývající z veškeré energie potřebné k működění.
Na základě principů lidských práv a sociální spravedlnosti zahrnoval politický dokument řadu doporučení, která se pohybují od jasných pokynů pro etický rozvoj AI na pracovišti po mechanismy na ochranu spolehlivých informací a prevenci případného tlaku na akademické výzkumníky, aby podporovali určité názory.
Cílem je demokratická a udržitelná AI, která je vyvíjena, nasazována a spravována způsoby, které podporují hodnoty, jako je veřejná účast, transparentnost a odpovědnost.
Aby toho bylo dosaženo, musí politika a regulace nalézt obtížnou rovnováhu mezi inovačním pokrokem a spravedlností. Tyto proměnné nejsou navzájem výlučné. Aby to vše fungovalo, musí koexistovat. Je to úkol, který vyžaduje, aby transatlantičtí partneři vedli společně, jak to dělali v průběhu většiny posledního století.
