Revoluce v porozumění komunikaci zvířat
Vědecké kruhy zažívají bezprecedentní boom při pokusech dešifrovat komunikaci zvířat a živých bytostí obecně, díky rychlému rozvoji přesných senzorů a technologií umělé inteligence. Tato rostoucí oblast, známá jako „digitální bioakustika“, otevírá nové obzory pro porozumění jazykům bytostí od netopýrů po lvy a dokonce až po včely a rostliny.
Karen Baker, profesorka na British Columbia University a členka Harvard Radcliffe Institute, vysvětluje, že největší historická chyba ve studiu inteligence zvířat spočívala v pokusu měřit jejich schopnosti lidskými standardy. Říká: „Musíme rozumět nehumánní komunikaci na jejích vlastních podmínkách, nikoli tím, že se snažíme, aby zvířata mluvila jako my.“
Nová revoluce v porozumění komunikaci bytostí
Současný výzkum se zaměřuje na dvě zásadní otázky: první je, zda bytosti předávají složité informace, a druhá zní, jak k tomu využívají své jazyky a senzorické zkušenosti. Zpráva potvrzuje, že kombinace digitálního poslechu s využitím umělé inteligence a hlubokého naslouchání — což je tradiční kognitivní praktika mnoha domorodých národů — může vést k obrovským objevům, přičemž nejzásadnějším z nich je porozumění jazykům, jež neovládají lidé, a přiblížení se k mezi-speciálnímu komunikaci.
Pokročilé technologie pro sledování skrytých zvuků
Digitální bioakustika využívá malé a lehké digitální rekordéry, které mohou být umístěny na želvách, velrybách, ptácích, nebo rozmístěny po lesích a oceánech. Tyto zařízení nepřetržitě zaznamenávají zvuky přírody i v nejodlehlejších prostředích, což produkuje ohromná množství dat, z nichž umělá inteligence odhaluje vzory komunikace.
Egyptské netopýři… umělá inteligence poprvé dešifruje jejich jazyk
V jiné studii umístili výzkumníci záznamová zařízení na skupinu netopýrů po dobu dvou a půl měsíce. Při analýze 15 000 zvuků se algoritmy podařilo spojit každý výkřik se specifickým sociálním chováním — například hádkou o jídlo nebo komunikací mezi matkami a jejich mláďaty. Studie odhalila, že netopýři mají jedinečná jména a že existují rozdíly mezi pohlavími během komunikace; matky používají vůči svým mláďatům jazyk, ale v nižší tonalitě. Tyto výsledky potvrzují, že netopýři nejsou pouze bytosti, které se spoléhají na odraz, ale druh s vyvinutým zvukovým učením.
Včely medonosné… jazyk vibrací řízený přesností
Výzkumy z Berlínské univerzity odhalily, že komunikace včel medonosných se zakládá na vibracích a pozicích, nejen na zvucích. Díky algoritmům počítačového vidění a hlubokému učení je nyní možné sledovat každou včelu individuálně a pochopit vliv její komunikace na ostatní. Vědci identifikovali řadu známých signálů mezi včelami, včetně signálu „tichosti“ nebo „zastavení“ a signálu „nebezpečí“, jakož i signálů pro shromáždění; tyto kódy pomáhají řídit kolektivní chování uvnitř úlu s ohromující přesností.
Dešifrování jazyka lvů a objev nového typu hřmění poprvé
Modely umělé inteligence pomohly dosáhnout významného vědeckého pokroku, když tým výzkumníků na Exeter University oznámil objev zcela nového typu hřmění afrického lva, což naznačuje, že komunikace těchto majestátních zvířat je složitější, než se dříve myslelo. Studie, publikovaná v časopise o ekologii a evoluci, zdokumentovala to, co vědci nazvali „mezistupňové hřmění“, což je zvuk odlišný od obvyklého vysokofrekvenčního hřmění, které obvykle charakterizuje lvy. Tento první vědecký záznam úspěšně odlišil dva vzory s použitím technologií umělé inteligence, což otevírá dveře skutečné revoluci v metodách sledování divokých zvířat.
Tato zpráva potvrzuje, že s pokračujícím zapojením umělé inteligence do této oblasti se zdá, že jsme blízko k porozumění jazykům ne-lidí a možná i k jejich komunikaci, což by mohlo radikálně změnit náš pohled na přírodu.
