Revoluční objev: Hybridní buňky schopné fotosyntézy
Tým z Tokijské univerzity učinil průlom, který zní jako výňatek z vědeckofantastického románu: vytvořili živé buňky, které jsou částečně hamsterí a částečně rostlinné – a mají schopnost provádět fotosyntézu.
Představte si, kdyby lidé mohli podobně jako rostliny nebo řasy pohlcovat sluneční světlo pro generování energie. To nemusí být tak přehnané, jak to zní. Japonským výzkumníkům se nedávno podařilo vložit chloroplasty – malé „solární panely“ uvnitř rostlinných buněk – do buněk zlatého hamstrika, což jim umožňuje využívat sluneční světlo jako zdroj energie.
„Toto je poprvé, co pozorujeme skutečný fotosyntetický elektronový transport uvnitř chloroplastů integrovanych v živočišných buňkách,“ říká prof. Sachihiro Matsunaga z Tokijské univerzity. Jinými slovy, je to první zdokumentovaný případ fotosyntézy v živočišných buňkách, které převádějí světelnou energii na využitelnou energii.
Výsledky, které byly publikovány v Proceedings of the Japan Academy, byly získány tím, že tým vložil chloroplasty z červených řas do laboratořemi pěstovaných hamsterích buněk. Aby potvrdili, že fotosyntéza probíhá, sledovali chlorofyl, pigment odpovědný za zachycování slunečního světla, a měřili elektrickou aktivitu, aby objevili tok elektronů, který tento proces napájí.
Výzkumníci byli ohromeni, když zjistili, že chloroplasty zůstaly aktivní uvnitř živočišných buněk. Doslova generovaly energii ze slunečního světla – právě jako list. Efekt trval přibližně dva dny, než se membrány chloroplastů, nazývané thylakoidy, začaly rozpadat.
Ještě překvapivější bylo, že hybridní buňky hamstrika rostly rychleji než normální. Kromě toho, že produkují energii na bázi světla, se zdálo, že chloroplasty dodávají další uhlík, který je jedním z hlavních stavebních kamenů života, a urychlují buněčný růst.
Pro vědce a lékařské výzkumníky by tento objev mohl představovat zásadní změnu. „Tato práce otevírá vzrušující nové cesty v buněčném a tkáňovém inženýrství,“ vysvětluje Matsunaga. „V mnohovrstevnatých tkáních často trpí vnitřní buňky hypoxií – nedostatkem kyslíku, který omezuje růst. Zavedením buněk obsahujících chloroplasty by fotosyntéza mohla generovat kyslík tam, kde je nejvíce potřebný, a pomáhat tkáním rozvíjet se efektivněji.“
Lidé napájení slunečním světlem? To se nestane brzy, ale myšlenka už nepatří výhradně do sféry fantazie. Pokud tento experiment dokazuje něco, pak je to skutečnost, že biotechnologie stále více rozmazávají hranice mezi vědeckou fikcí a možným.
