Rozhodnutí o umělé inteligenci a jaderných zbraních v OSN
Rozhodnutí o umělé inteligenci a jaderných zbraních bylo schváleno na Valném shromáždění OSN s širokou mezinárodní podporou, díky iniciativě Mexika. Toto rozhodnutí reaguje na rostoucí obavy z používání pokročilé umělé inteligence v řízení a možném nasazení jaderných zbraní, což s sebou nese riziko incidentů způsobených programovacími chybami nebo autonomními rozhodnutími bez lidského dohledu.
Mexické usnesení získalo 118 hlasů pro, 9 proti a 44 zdržení, což ukazuje na široký konsens pro udržení lidí jako zaručitelů bezpečnosti a kontroly v kritických rozhodnutích týkajících se jaderného arzenálu, vzhledem k proliferaci systémů založených na umělé inteligenci.
Obavy o umělou inteligenci a jaderné nebezpečí
Usnesení zdůrazňuje inherentní hrozby spojené s začleňováním umělé inteligence do jaderných platforem. Mezi rizika identifikovaná členskými státy patří:
- Potenciál programovacích chyb v automatizovaných systémech
- Náhodné detonace způsobené technickými nebo kybernetickými poruchami
Podle zprávy, kterou zveřejnilo Ministerstvo zahraničních věcí 4. prosince, má být i v případě modernizace vojenského vybavení lidský dohled klíčovým prvkem jakéhokoli rozhodování v oblasti jaderného zbrojení.
Samotný text prohlášení zdůrazňuje důležitost neustálého zkoumání účinků vojenských technologických inovací, z hlediska, které kombinuje etiku, humanitární pohled a principy mezinárodního práva. Tento postoj umisťuje lidskou důstojnost do centra zájmu, zejména když jde o rozhodnutí, která mohou mít katastrofální důsledky.
Mexiko a tradice odzbrojení
Postoj Mexika v OSN odpovídá dlouhé diplomatické trajektorii, kterou země udržuje v oblasti jaderného odzbrojení. Jedním z hlavních milníků je Smlouva z Tlatelolca, podepsaná 14. února 1967 v mexické metropoli.
Tato dohoda, výsledkem vedení Alfonse García Roblese — nositele Nobelovy ceny za mír z roku 1982 —, se podařilo vytvořit regionální závazek zakazující vývoj, výrobu, držení a zkoušení jaderných zbraní v Latinské Americe a Karibiku.
Podle Národního institutu jaderných výzkumů, signatáři, včetně Mexika, prohlásili svůj úmysl využívat jadernou energii výhradně pro civilní a mírové účely. Dohoda také ustanovila vznik Organizace pro prosazení zákazu jaderných zbraní v Latinské Americe a Karibiku (Opanal) a uchování původního dokumentu v Ministerstvu zahraničních věcí. Mezinárodní dopad Smlouvy z Tlatelolca byl tak zásadní, že s časem inspiroval další regiony, aby se držely jejího modelu a adaptovaly jej na své vlastní kontexty.
Dokument byl uznán UNESCO jako doklad světového dědictví. V současnosti Mexiko zajišťuje jeho dodržování a funguje jako regionální monitorovací centrum prostřednictvím Opanal.
Usnesení OSN a následující kroky
Mexická iniciativa na půdě OSN je v souladu s trajektorií, kterou určila Smlouva z Tlatelolca, a s diplomatickou aktivitou zaměřenou na dosažení světa bez jaderných zbraní. Kromě usnesení o umělé inteligenci, země prosazovala i další iniciativy schválené Valným shromážděním, mezi nimiž jsou:
- Smlouva o zákazu jaderných zbraní (TPAN)
- Humanitární dopady jaderných zbraní
- Etické imperativy pro svět bez jaderných zbraní
Mexiko v OSN upozornilo na aktuální existenci více než 12 tisíc jaderných zbraní a varovalo před katastrofickými humanitárními dopady, které by jejich použití mohlo znamenat.
