Rozhovory
Boom umělé inteligence je největší kolektivní blázenství v historii lidstva, říká Miguel Nicolelis
V rozhovoru pro CartaCapital neurovědec Miguel Nicolelis vyjadřuje zásadní nesouhlas s nadšením, které obklopuje technologii umělé inteligence, a znovu přezkoumává „zákopeckou vědu“, která charakterizovala jeho činnost během pandemie.
Nicolelis, jeden z nejrenomovanějších neurovědců země, nešetří slovy při vyjadřování svých názorů na takzvanou umělou inteligenci. V rozhovoru ji označuje za „největší kolektivní bláznění v historii lidstva“ a tvrdí, že zkratka IA prodává fiktivní příběh — dle něj se nejedná ani o inteligenci, protože je to vlastnost vznikající u organismů a není to něco, co lze počítat, ani o umělé, neboť je to výsledkem neviditelné práce milionů lidí, kteří krmí, trénují a validují systémy.
Pro vědce se to, co se prezentuje jako technologická revoluce, ve skutečnosti ukazuje jako ideologický projekt velkých technologických společností, který je orientován na maximální automatizaci lidské práce a hledání „nekonečného zisku“, a to i za cenu masového nezaměstnanosti, spekulativní bubliny a globálního získávání dat. „Prvním produktem tohoto levného schématu je nezaměstnanost, protože konečným cílem takzvané umělé inteligence není technologie, ale ideologická vize: je to automatizace,“ shrnuje.
Nicolelis vidí nepřiměřené nadšení pro schopnosti nástrojů IA, jako jsou „video příspěvky“ a texty na platformách jako ChatGPT, což pomáhá zvyšovat hodnotu těchto firem na akciových trzích. Pokud se potvrdí bublina, odhaduje, že ani Spojené státy nebudou schopny zlikvidovat výbuch. „Šest nebo sedm chlapů přesvědčilo miliony lidí, aby investovali všechno, co mají — včetně těch, kteří žijí z investování peněz, venture kapitalistů — do firem, které nemají nejmenší šanci na zisk, alespoň v příštím desetiletí. Jednou to prostě spadne,“ varuje.
V redakci CartaCapital v São Paulu Nicolelis také hovořil o své literární produkci — od satiry napsané ve 16 letech proti vojenské diktatuře po román „Nic již nebude jako dřív“, který se zabývá existenčními riziky, jež ohrožují lidstvo — a připomněl nejkritičtější období pandemie, kdy byl členem vědeckého výboru na severovýchodě a vykonával to, co nazývá „zákopeckou vědou“ v přímém střetu s negacionismem vlády Jair Bolsonaro.
Po letech těžkých časů se Brazílie vrátila do minimálně normálního stavu. Tento nový normál však zůstává plný nejistot. Hrozba bolsonarismu přetrvává a apetity trhu a Kongresu stále tlačí na vládu. Venku globální vzestup extrémní pravice a brutalita v Gaze a na Ukrajině riskují zhroucení křehkých základů světového řízení.
CartaCapital nemá podporu bank a nadací. Přežívá pouze z prodeje reklam a projektů a z příspěvků svých čtenářů. A váš, čtenáři, podporu je stále důležitější.
Nechcete, aby se Carta zastavila. Pokud si ceníte kvalitního žurnalismu, pomozte nám pokračovat v našem úsilí. Předplaťte si týdenní vydání časopisu nebo přispějte, kolik můžete.
