Ruské holubi dostali čip do mozku: – Každé zvíře může být dálkově ovládáno
Neurotechnologická firma z Moskvy testuje dálkově ovládané „biodrony“, zatímco Čína a USA již roky používají zvířata jako vojenské nástroje.
Moskva založená neurotechnologická firma tvrdí, že vyvinula „biodron“ – živého holuba s implantátem v mozku, který lze ovládat na dálku. Podle nezávislého ruského exilového médií Meduza začala firma Neiry testování skupiny holubů, kterým byly implantovány elektrody do specifických oblastí mozku.
Pomocí stimulace nervů mohou operátoři podle firmy přimět ptáky, aby zatočili doprava nebo doleva, zatímco sledují předem naprogramovanou trasu. Systém je vybaven GPS a elektronika získává energii ze solárních panelů na zádech ptáků.
Neiry tvrdí, že po operaci „není potřeba trénink“, že „každé zvíře může být dálkově ovládáno“ a že technologie může být použita například k inspekci elektrických vedení a plynové infrastruktury. Nezávislí vědci nebo úřady zatím neověřili, jak pokročilý systém skutečně je, ani kolik ptáků přežije zákroky.
V pořadu BBC Global News Podcast popisuje britský novinář a autor Gordon Corera – dlouholetý bezpečnostní zpravodaj BBC a autor knihy „Secret Pigeon Service“ o britských špionážních holubech během druhé světové války – projekt jako logický, ale také znepokojující vývoj staré technologie.
– Holubi mají jakousi super sílu. Mohou být vypuštěni na místě, kde nikdy předtím nebyli, a přesto najdou cestu domů. To lidé využívají k komunikaci po tisíce let, říká v podcastu.
Historické využití pro tajné zprávy
Během obou světových válek používalo několik zemí holuby k odesílání zpravodajských zpráv a nouzových signálů, když byla rádio příliš riskantní nebo mimo provoz. Ve Velké Británii armáda založila skutečnou „Secret Pigeon Service“, která během operace Columba pustila až 16 000 holubů nad německem obsazenou Evropou, aby místní mohli posílat informace zpět do Londýna.
Doufám, že jen lžou, říká Gordon Corera, autor a moderátor podcastu.
Během druhé světové války Britové zavedli zvláštní medaili za statečnost pro zvířata – Dickinovu medaili, kterou obdrželo 32 holubů za jejich zásluhy. Mezi nejznámější patří Gustav a Paddy, dva holubi D dne, kteří letěli s prvními zprávami o přistání spojenců v Normandii v červnu 1944.
Čína má dlouholeté holubí programy
Gordon Corera poukazuje na to, že Rusko není samo v zájmu o ptáky. Již v roce 2011 psaly čínské státní média podle Time, že jednotka pod vedením Lidové osvobozenecké armády v Chengdu vytvořila sílu až 10 000 vycvičených holubů, které lze využít k vojenským „speciálním misím“, pokud moderní komunikační systémy selžou v důsledku kybernetického útoku.
Corera v programu BBC říká, že mluvil s vysoce postavenými národními bezpečnostními experty, kteří vyjadřují „opravdové obavy“ z toho, že protivníci vyvíjejí kapacity, na které Západ nemá odpověď – včetně zvířat.
– Ptám se některých nejvýše postavených úředníků ve Velké Británii, zda máme vlastní kapacitu pro „špionážní holuby“ a setkávám se s prázdnými pohledy. Doufám, že jen lžou, říká Corera v programu BBC.
Od holubů CIA po špionážní velryby
Myšlenka kombinovat zvířata a technologii v zpravodajských službách a válčení není nová. Podle vlastního přehledu CIA o „zvířatech ve špionáži“ americká zpravodajská služba experimentovala v 60. a 70. letech s vybavováním holubů malými kamerami pro přelet nad nepřátelskými cíli.
Na moři trénovalo několik zemí po desetiletí mořské savce. Oficiální program amerického námořnictva pro mořské savce popisuje, jak jsou delfíni a lachtani používáni mimo jiné k vyhledávání min, ztracených předmětů a ochraně flotily v přístavech.
Satelitní snímky a analýzy naznačují, že Rusko po invazi na Ukrajinu rozšířilo své zařízení pro cvičení válečných delfínů v přístavu Sevastopol.
V roce 2019 vzbudila velryba „Hvaldimir“ pozornost, když se objevila u norského pobřeží s na míru šitým postrojem s označením „Equipment of St. Petersburg“. Norská a mezinárodní média – nedávno v dokumentu BBC – od té doby popisují velrybu jako možnou součást ruského výcvikového programu, přestože Rusko to nikdy nepotvrdilo.
Těžké vyrobit holubí štít
Ruská společnost za holubí technologií sama zdůrazňuje civilní aplikace svých „biodronů“, ale technologie firmy je demonstrována v době, kdy jak Rusko, tak Čína a Západ masivně investují do dronů, autonomních zbraní a umělé inteligence.
Gordon Corera ve svém podcastu BBC zdůrazňuje, že je skeptický ohledně toho, zda ruské holubí čipy již mohou splnit to, co firma slibuje – ale věří, že myšlenku samotnou je třeba brát vážně.
Holubi mají tu výhodu, že mohou létat pod radarem a „splynout“ mezi obyčejnými ptáky, zatímco vojenské drony se stále více setkávají s protileteckou obranou a elektronickými protiopatřeními.
A zatímco země NATO utrácejí miliardy na vývoj štítu proti dronům, neexistuje zatím žádný zřejmý způsob, jak se chránit před něčím, co vypadá jako obyčejná skupina ptáků.
– Celá obava spočívá v budování štítu proti dronům, aby se ochránil východní Evropa. Nemyslím si, že by bylo tak snadné vyvinout „holubí štít“. Takže vidíme potenciální riziko, říká Gordon Corera.
