Sinhronizace regionálních geologických jevů v Západní Sumatře
Po tragédiích způsobených hydrometeorologickými jevy byla Západní Sumatra opět zasažena přírodní katastrofou, tentokrát v podobě geologického jevu známého jako „sinkhole“, což je propadlá jáma vzniklá zřícením nebo erozí podzemních hornin, které podporují materiál na povrchu. Země se náhle propadla v pátek v oblasti pěstování rýže Jorong Tepi, Nagari Situjuah Batua, okres Lima Puluh Kota, Západní Sumatra.
Průměr tajemného propadu byl zaznamenán na více než 10 metrů, ale hrozí rozšiřování a prohlubování. Prof. Dr. Eng. Ir. Wahyu Wilopo S.T., M.Eng., IPM., odborník na geologii z Fakulty inženýrství UGM, vysvětluje, že tento jev je způsoben kombinací několika geologických faktorů, jako je eroze vápencových hornin, rozpad materiálu a vysoké množství srážek. Dále poukazuje, že cyklón Senyar, který zasáhl tuto oblast na konci listopadu 2025, způsobil intenzivní srážky.
Wahyu dodává, že tento jev se nevyskytuje ve všech typech půdy. Častěji se objevuje v geologických oblastech, jako je krasový terén (vápenec), duté půdy nebo v oblastech s lidskou činností, jež urychlují eroze a rozpustnost. V krasových oblastech může dešťová voda rozpouštět podzemní horniny a vytvářet podzemní prostory.
U dutých půd, jak uvádí Wahyu, mohou propady způsobovat přírodní jeskyně nebo těžba. Dodává, že u oblastí s vulkanickými materiály, které jsou náchylné k erozi, je pravděpodobnost propadání vyšší. „Také k propadům může docházet v oblastech s nadměrnou těžbou podzemní vody, která snižuje hladinu podzemní vody, zvětšuje dutiny a oslabuje strukturu půdy,“ přibližuje situaci.
Kromě měnící se topografie a potenciálního ohrožení ekologických systémů kolem těchto propadů, může tento fenomén ovlivnit jejich okolí tím, že nebezpečné odpady pronikají do podzemních vod.
Wahyu varuje, že propady se mohou objevit bez varování a představují riziko pro lidské životy i narušení místní infrastruktury a ekonomiky. „V tomto ohledu také vzbuzují obavy a trauma ve zasažených komunitách,“ dodává.
Wahyu zdůrazňuje, že řešení problémů s propady není jen o zakrytí děr. Zahrnuje to řízení vody, zpevnění půdy a zapojení místní komunity do procesu prevence. Po evakuaci jsou prováděny geologické a geofyzikální průzkumy k určení hloubky propadu, přičemž se využívají metody, jako jsou georadar, seismika a elektrostatické měření. Stabilizace půdy se může provádět vyplněním pevným materiálem nebo technikou injektáže.
Wahyu také doporučuje zlepšení drenážních systémů a řízení vodních toků, stejně jako inženýrské posílení základů budov. Tato přírodní jev je sice obtížně predikovatelné, ale jeho dopady je možné minimalizovat. Varuje před prvními signály, jako jsou praskliny na povrchu, pomalu se klesající terén, nakloněné budovy a stromy, změna toku vody a vznik malých otvorů. Obyvatelé by měli být obeznámeni s riziky v krasových oblastech a aktivně se podílet na řešení tohoto jevu.
Wahyu apeluje na vládu, aby prováděla geologické průzkumy zaměřené na mapování rizik propadů a vyzývá občany, aby uplatnili svá podezření na základě výše uvedených varovných znaků. Vzdělání a spolupráce jsou klíčové pro porozumění rizikům a prevenci.
