Sopeň „Hayli Gubi“ a nádrž Grand Ethiopian Renaissance Dam: Probudila voda spícího obra?
Po hlubokém spánku trvajícím zhruba 10 až 12 tisíc let vybuchl vulkán „Hayli Gubi“ v oblasti Afar v Etiopii a vzbudil tak přirozenou otázku o nových změnách, které v regionu nastaly a způsobily probuzení tohoto spícího obra po tak dlouhé době klidu.
Jednou z odpovědí, která se často objevovala ve snaze porozumět tomu, co se děje, je snaha některých osob svádět vinu na nádrž Grand Ethiopian Renaissance Dam. Ačkoli je vědecky prokázáno, že neexistuje přímá souvislost mezi stavbou přehrad a výbuchy vulkánů, odborníci, kteří tento názor zastávají, poukazují na geologické a hydrologické faktory, které by mohly tyto dva jevy spojovat nepřímo.
Mezi těmito odborníky je i Dr. Karm Abdel Mohsen, který pracuje na univerzitách v Michiganu a Arizoně. Podporuje svůj názor výsledky studie zveřejněné v časopisu „PNAS“, jenž je součástí Národní akademie věd Spojených států, ve které se podílel spolu s dalšími vědci z několika amerických univerzit.
Abdel Mohsen uvedl, že „studie pomocí satelitů zaznamenala únik velkého množství vody z nádrže, což činilo přibližně 30 miliard metrů krychlových během čtyř let“. Dodal, že „voda se pohybuje rychlostí v sopečných horninách a hlubokých zlomech a může urazit vzdálenosti až několika set kilometrů. Tento typ aktivity nemusí nutně způsobit sopečnou erupci, ale může přispět k oživení zlomů spojených s africkou propadlinou, kde se nachází vulkán Hayli Gubi“.
Zemětřesení předcházejí vulkánům
Bylo prokázáno, že vztah mezi aktivací zlomů a následnými zemětřeseními a sopečnými erupcemi je vědecky platný. Studie potvrzují, že zemětřesení mohou hrát zásadní roli v urychlení výbuchu některých vulkánů, zejména pokud je vulkán ve stavu „vnitřní připravenosti“ na erupci. Když se zaplní magma komora a zvýší se tlak uvnitř Země, může i mírně silné zemětřesení otevřít nové trhliny v kůře, což umožní magmatu rychlejší cestu na povrch a tím urychlí okamžik erupce.
Geofyzikální studie naznačují, že zemětřesení, která nastanou nad zlomy přímo spojenými s magmatickými komorami, mohou zvýšit pravděpodobnost výbuchu. Vibrace způsobené zemětřesením mohou rozšířit hluboké trhliny nebo změnit průběh vnitřních tlaků, což vytváří nové cesty pro magma a urychluje sopečnou erupci.
Oblast Afar, kde se nachází vulkán Hayli Gubi, čelila od začátku roku 2025 mnoha zemětřesením a seismickým otřesům, přičemž nejsilnější zaznamenané bylo 4. ledna, kdy dosáhlo síly 5,7 stupně podle Amerického geologického úřadu a Německého centra pro výzkum země.
Uznání úniku a odmítnutí vlivu
Dr. Peter Burcell, odborník v oblasti geologického poradenství v Západní Austrálii, který měl studii v oblasti Afar publikovanou v časopise „Journal of African Earth Sciences“, nepopírá, že horniny v okolí nádrže Grand Ethiopian Renaissance Dam, které jsou převážně vulkanické a zahrnují převážně bazalt, propouští vodu kvůli relativně vysoké propustnosti. I když souhlasí s tímto pozorováním, které uvedl Dr. Abdel Mohsen a jeho kolegové, pouze uvedl pro agenturu Al Jazeera: „Nespatřuji však jasnou souvislost mezi únikem vody z nádrže a aktivací vulkánu Gubi“.
Profesor Federico Sani z geografického oddělení na Florentské univerzitě v Itálii, jenž měl na svědomí studii v oblasti Afar publikovanou v „Tectonophysics“, se přiklonil k názoru Burcella, avšak doplnil, že „to, co jsme diskutovali s ostatními kolegy – vulkanology a strukturálními geology, je, že se všichni shodujeme, že erupce vulkánu nemá žádnou souvislost s nádrží na řece Nil, která je vzdálena 700 kilometrů od místa výbuchu“.
Dodal: „Navíc se síť zlomů nachází v oblasti nádrže a v jejím okolí na tzv. etiopské vysočině, a nemá žádnou souvislost se zlomy, které ovlivňují oblast vulkánu Hayli Gubi, nacházejícího se v propadlině Afar, a má zcela jiný původ“.
Abdel Mohsen k tomu dodal: „Pokud by nějaký zlomek došlo k oživení díky vodě, bude to v oblastech v okolí nádrže, nikoli ve vzdálenosti 700 kilometrů“.
Snažení se o vyvážení názorů
Naproti tomu, co se může zdát jako velký rozdíl mezi oběma názory, Abdel Mohsen pokračoval ve svém prohlášení pro Al Jazeera, že „to, co je spojuje, je větší než to, co je rozděluje, protože oba názory souhlasily s tím, že únik vody z Grand Ethiopian Renaissance Dam může vést k aktivaci zlomů. Rozdíl však spočívá v tom, jak daleko mohou tyto vody dosáhnout. Zatímco odborníci Burcell a Sani mají za to, že vliv tohoto úniku je omezen na zlomy spojené s nádrží, naše studie ukazuje, že vliv by se mohl rozšířit i na zlomy spojené s africkou propadlinou, kde leží vulkán Hayli Gubi“.
Abdel Mohsen dále vysvětlil: „Etiopie má složitý systém zlomy a geologických fraktur, které mohou ovlivnit pohyb vody, kde tyto zlomy fungují jako kanály, které usnadňují únik vody do okolních geologických útvarů“.
Podle údajů zaznamenaných v naší studii může unikaná voda urazit dlouhé vzdálenosti, a tato voda se může snadno dostat k zlomům v blízkosti modré propadliny, která je spojena s nádrží a v některých částech se kříží se zlomem africké propadliny, kde leží vulkán Hayli Gubi.
Faktem je, že studie publikovaná v časopise „Earth Science Reviews“ zaznamenala, že voda unikaná z jezera Nasser v Egyptě urazila vzdálenost přibližně 700 kilometrů, až do oblasti oázy Dakhla v západní egyptské poušti.
Výzva k dalším studiím
S ohledem na složité tektonické uspořádání, které spojuje zlomy umístěné poblíž nádrže s těmi, které jsou blízko africké propadliny, se Abdel Mohsen domnívá, že by také měly být zkoumány vlivy vulkánu na nádrž.
Dodává: „Stejně jako vliv vody z nádrže na sopečnou erupci je nepřímý, i nebezpečí erupce vulkánu na strukturu nádrže je nepřímé“.
„Vulkán může být pouze úvodem k velkému tektonickému pohybu, který může spustit vlnu seismické aktivity skrze rozlehlé systémy zlomů. Zlom „Arada“, na němž nádrž leží, je spojen sítěmi zlomů, které souvisejí se systémem zlomů v africké propadlině, a každá významná změna v tektonických napěťových stavech může vrhnout dopad na tuto složitou síť, což jsme pozorovali na jednom ze satelitů GPS nazvaném „DJEG“, který je blízko oblasti vulkánu. Údaje ukázaly, že více než 10 let byl pohyb relativně stabilní, což naznačuje, že nedávná sopečná erupce neměla žádné dlouhodobé náznaky, což zvyšuje pravděpodobnost, že vlivy v této komplexní síti zlomů mohou nastat překvapivě“.“
Naproti tomu s ohledem na entuziasmus Abdel Mohsena pro jeho názor, kdy jeho názor se liší od hodnocení vlivu Grand Ethiopian Renaissance Dam od Burcella a Saniho, říká: „Naše názory byly formulovány na základě předchozích studií a je jasné, že erupce vulkánu Hayli Gubi po 12 tisících letech vzbuzuje zájem geologů pro studia, které mohou možná vyvrátit nebo potvrdit to, co jsme uvedli“.
Očekává se, že takové studie změní mnohé koncepty, neboť to, co se stalo, je neobvyklá sopečná erupce. Julie Biggs, geoložka na Bristolské univerzitě v Anglii, uvedla pro „Scientific American“: „Opravdu bych byla ohromena, kdyby poslední datum erupce bylo více než 12 tisíc let zpět“.
Proto profesor Země Samson Tsvay z Lincoln University v USA, který provedl předchozí studii v oblasti Afar, nazvanou „Geomorphology“, odmítá předjímat výsledky těchto studií a komentovat důvody této náhlé erupce a její vztah k nádrži, říká pro Al Jazeera: „Raději počkám, co tyto studie přinesou, abychom mohli vytvořit jasnou představu o tom, co se tam stalo“.
