Sternschnuppen über Wien
Leoniden leuchten Mitte November am Nachthimmel
Bis 30. listopadu mohou pozorovatelé oblohy opět spatřit Leonidy – jedno z nejznámějších meteorických rojů roku. Kolem 17. listopadu dosáhne tento přírodní jev vrcholu. Pro milovníky meteorů ve Vídni jsou však vyhlídky spíše špatné.
Vídeň. Obloha nad Rakouskem nabízí v nejbližších dnech zvláštní představení: Meteorický roj Leonidů kříží dráhu Země. Mezi 13. a 30. listopadem lze na noční obloze vidět třpytivé světelné stopy – nejvíce brzy ráno 17. listopadu.
Jak ale bude toto nebeské divadlo viditelné také na vídeňském území? Odbornice Eva Aumüller z vídeňské hvězdárny (Planetárium Vídeň, Kuffnerova a Urania hvězdárna) musí přiznat, že „meteorický roj Leonidů sice v minulosti – například v 19. a polovině 20. století – přinesl spektakulární jevy, pro tento rok to ale bohužel neočekáváme,“ říká astronomka.
Šance na dobré pozorování jsou minimální. Maximální hodinový záznam roje se letos pohybuje kolem deseti. „Tento teoretický údaj lze dosáhnout pouze za optimálních podmínek, které ve Vídni bohužel nemáme. Realistická hodnota pro Vídeň činí nula pro centrum města a jednu až dvě meteory za hodinu na okraji města,“ vysvětluje. I přesto by mohli být občas vidět jednotlivé zvlášť jasné meteory nad městem.
Pro pozorování doporučuje Aumüller jako obvykle co nejtmavší místa s volným výhledem na oblohu: „Ve Vídni jsou ideálními místy například Kahlenberg a Leopoldsberg, stejně jako Maurer Berg. Kdo raději zůstává v nížině, může to zkusit také na Dunajském ostrově.“
Původ v kometě Tempel-Tuttle
Leonidy patří mezi nejrychlejší meteory vůbec: S rychlostí kolem 70 kilometrů za sekundu – tedy přes 250.000 kilometrů za hodinu – vnikají do zemské atmosféry a tam se rozplývají jako svítící pruhy.
Název roje pochází od souhvězdí Lva (Leo), jehož směrem se meteory zdají přicházet. Leonidy mají původ v kometě 55P/Tempel-Tuttle, jejíž prachová stopa kříží Zemi každý rok. Kometa byla objevena v roce 1865 a potřebuje přibližně 33 let na oběh kolem Slunce. Tento jev je obzvlášť impozantní, když Země prochází centrem této prachové stopy – tehdy může docházet k takzvaným „meteorickým bouřím“ s několika sty meteorů za hodinu.
