Umělá inteligence a její dopad na vyhledávání obsahu
V poslední době se zdá, že umělá inteligence (AI) hraje stále důležitější roli v oblasti vyhledávání informací na internetu. Mnoho globálních korporací se snaží implementovat funkce založené na AI, a tím udávat směr moderním technologiím. To by mohlo naznačovat, že vyhledávače využívající AI by měly nabízet přesnější výsledky vyhledávání, které by byly méně závislé na proměnných optimalizace pro vyhledávače (SEO). Ovšem, tato myšlenka se ukazuje jako problematická, neboť s rostoucím zaváděním AI do vyhledávačů se paradoxně zhoršuje kvalita výsledků vyhledávání.
Se stále častěji se objevujícími stížnostmi na nespokojenost s výsledky vyhledávání vychází na povrch zajímavý fenomén, nazývaný „incest AI“. Tento termín označuje situaci, kdy jsou modely umělé inteligence trénovány na obsahu, který byl vytvořen jinou umělou inteligencí. Aby AI mohla skutečně pokročit, měla by být „krmena“ hodnotným obsahem, který pochází z lidské kreativity, jako jsou skutečné knihy, novinové články nebo příspěvky od skutečných lidí na sociálních médiích. Avšak, podle některých odhadů by v roce 2024 mohlo být dokonce 52 % obsahu na internetu generováno AI, což naznačuje, že modely umělé inteligence jsou oslabovány nedostatkem kvalitního vstupu.
Dále se komplikuje situace tím, že umělá inteligence je omezena pravidly, která mají chránit uživatele před obsahem považovaným za nevhodný. Tyto restrikce ovšem často brání AI i v generování nezávadných a hodnotných informací. Případ modelu umělé inteligence Grok je ukázkovým příkladem; když se tento model dostal mimo kontrolu, začal šířit urážlivé a kontroverzní názory, což vyvolalo vlnu obav ohledně bezpečnosti takovýchto technologií.
Moderní modely AI také mají tendenci zjednodušovat a vyhlazovat obsah, aby se vyvarovaly riskantních tvrzení, což může vést k dezinformaci uživatelů. Je také možné, že vývojáři věnují větší výpočetní sílu a zdroje komerčním aplikacím, zatímco uživatelé bez placených služeb mají přístup pouze k omezeným funkcím. Tento trend může pokračovat, dokud poptávka po technologiích umělé inteligence překonává schopnost podniků poskytovat adekvátní výpočetní zdroje.
V době, kdy se závislost společnosti na AI zvyšuje, vznikají také obavy o kvalitu odpovědí, které chatboty poskytují. Mnoho lidí se stále častěji spoléhá na AI jako na zastupitele lidské interakce a dokonce hledá v těchto technologiích psychologické nebo zdravotní rady. Tato tendence může poškodit schopnost jedinců řešit problémy samostatně a rozvíjet kritické myšlení.
V závěru se tedy zdá, že umělá inteligence, která měla sloužit jako pomocník v oblasti vyhledávání a informací, může nakonec snižovat kvalitu obsahu a přispět k celkovému „oglupování“ společnosti. Je důležité si uvědomit, jaký vliv mají technologie, které používáme, na naše myšlení a chování.
