Umělá inteligence: Jak ji řídíme?
Během toho, co se politika snaží debatovat o tom, jak doprovázet digitální transformaci a pokouší se o administrativní zjednodušení, umělá inteligence (UI) už dávno začala měnit náš svět. A to bez toho, aby se kdokoliv ptal na povolení. Je to šance, nebo riziko pro naši společnost? Tuto otázku si klade Annick Goerens ve svém komentáři.
O umělé inteligenci se v současné době hodně mluví, avšak to, co s ní dělá průměrný občan, je pouze zlomek toho, co je již možné. UI, tato nová supermoc, která dokáže odhalit nemoci dříve, lépe formulovat a psát, nám ve skutečnosti může ušetřit spoustu monotonní práce: jako jsou daňová přiznání, psaní shrnutí nebo čtení obsáhlých uživatelských příruček, které stejně nikdo nechápe. UI může učinit naše domy a města efektivnějšími, a to bez nutnosti získat magisterský titul v informatice. Ale samozřejmě s ní přichází i mnoho nebezpečí.
Nechci začínat s filmy jako je Matrix nebo Terminátor, kde stroje dominují lidem. Zdroj negativního vývoje totiž vždy vychází z lidí samotných. Lidská rasa má neobyčejně dobrou schopnost využívat nové technologie katastrofálně. Dobrá, i když špatná, ukázka je atomová bomba.
Není to technologie, která rozhoduje o efektivním fungování firmy a maximalizaci zisku. Mohli bychom například jednoduše ušetřit zaměstnancům otravné práce a věnovat jim ten čas zpět. Stejně tak to nejsou stroje, které rozhodují o dohledu nad státem. To jsou autoritářské systémy, které poté data využívají k politickým cílům a snaží se podkopat demokratické procesy místo toho, aby omezily dohled na bezpečnostní aspekty.
Problém tedy podle mého názoru nespočívá v tom, že by se UI stala příliš chytrou. Problém je, že se lidé stávají stále pohodlnějšími a přenechávají důležitá rozhodnutí algoritmům.
Nikdo jiný než lidé rozhodují o naší budoucnosti. Lidí často pod tlakem, kteří chtějí stále více a občas jsou zcela přetížení. Proto je důležité zapnout hlavu, jinak to udělají stroje za nás.
