Umělá inteligence odhalila tajemství v jazyce lvů
Ve vědeckém objevu, který by mohl změnit náš způsob chápání a sledování volně žijících zvířat, se výzkumníkům z britské univerzity v Exeteru podařilo zjistit nový a „tajemný“ typ hřebčiny lvů, který dosud nebyl znám vědě. K tomu využili pokročilé technologie umělé inteligence.
Po dlouhá léta se zoologové domnívali, že lvi mají jeden výrazný akustický vzor hřebčiny, který používají pro komunikaci a vyjádření dominance. Nová studie, publikovaná v časopise „Ekologie a evoluce“, prokázala, že lvi mají „druhý“ typ hřebčiny, který vědci popsali jako „střední hřebčinu“.
Tento skrytý zvuk se objevuje vedle tradičního známého hřebčiny a nebylo snadné ho rozlišit pouze lidským uchem nebo tradičními metodami, což vysvětluje, proč zůstal neznámý po celá desetiletí.
Přesnost strojů
Výzkumný tým vyvinul algoritmy umělé inteligence k analýze zvukových záznamů lvů s vysokou přesností. Místo spoléhání se na lidské ucho, které může chybovat nebo být zaujaté, program rozložil „zvukový otisk“ lvů a automaticky ho klasifikoval.
Výsledky byly významné, protože systém dosáhl přesnosti klasifikace 95,4% a prokázal, že sekvence hřebčiny lvů jasně obsahuje tyto dva typy (plná hřebčina a střední hřebčina).
Hlavní výzkumník studie Jonathan Grocott z univerzity v Exeteru uvedl: „Hřebčina lvů není jen symbolem, ale jedinečnými otisky, které mohou být využity k odhadu počtu a sledování jednotlivých zvířat.“
Dodává: „Dosud bylo určování této hřebčiny do značné míry závislé na odhadech odborníků, což mohlo vést k lidským předsudkům. Náš nový přístup pomocí umělé inteligence slibuje přesnější a méně subjektivní sledování, což je klíčové pro odborníky na ochranu životního prostředí, kteří pracují na ochraně klesající populace lvů.“
Ochrana králů džungle
Na druhou stranu tradiční metody studia lvů (jako sledování stop nebo kamery) mohou být obtížné a nákladné v rozsáhlých lesích a rezervacích. Použití „pasivního zvukového sledování“ díky tomuto objevu usnadní a zpřesní sledování lvů.
Díky této přesné klasifikaci mohou nyní vědci rozlišovat „jednotlivce“ lvů na základě jejich zvuků, což pomáhá přesněji počítat jejich počet bez jejich rušení.
S poklesem počtu divokých lvů v Africe na pouhých 20 000 až 25 000 (pokles o polovinu za posledních 25 let) je jakýkoli technologický nástroj, který pomáhá je monitorovat a chránit, považován za záchranné lano.
